Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

Třetí způsob dovádí obchodní vztah ještě o krok dále. Nic totiž nebrání osobě, která nabízí svou práci, aby založila společnost s ručením omezeným, ideálně se zá kladním kapitálem ve výši 1 Kč, a byla jediným společníkem i jednatelem. Podle § 195 odst. 1 zákona o obchodních korporacích 50 přísluší jednateli obchodní vedení spo lečnosti, a to na základě smlouvy o výkonu funkce podle § 59 zákona o obchodních korporacích. V tomto případě se však nejedná o výkon závislé práce podle zákoníku práce, což potvrzují například i nálezy Ústavního soudu. 51 Z druhé strany nic nebrání tomu, aby jednatel byl zároveň zaměstnancem, zvlášť pokud jako závislou práci vyko nává něco jiného, než je obchodní vedení, což vyplývá ze stejných nálezů. Právní vztah pak může existovat mezi zákazníkem a touto společností s ručením omezeným. Ve většině případů (pokud zákazník není fyzickou osobou) to bude vztah mezi dvěma právnickými osobami, takže se nemůže jednat o závislou práci. 6. Závěr Z kapitoly 3 vyplývá, že právo Evropské unie jednoznačně preferuje pracovní poměr na dobu neurčitou, postupně do něj bude přinášet stále více možností (flexibi lity) pro zaměstnance a k tomu korespondující povinnosti pro zaměstnavatele. Naopak chce potlačovat prekérní způsoby práce, což bude mít za následek menší flexibilitu a oblíbenost dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. 52 Zároveň je i jasné, že minimální standardy, které zavádějí jednotlivé směrnice, jsou neslučitelné s návrhem na posílení autonomie vůle stran. Posílit autonomii zkou maným způsobem by možná šlo, ale řešení by bylo přinejmenším polovičaté, protože ve velkém množství ustanovení by se šlo odchýlit od znění zákona pouze ve prospěch zaměstnance. Odpověď na položenou otázku, zda by zákoník práce mohl být flexibilnější, zní, že ano, ale pouze pro pracovní poměr na dobu neurčitou a v případě, kdy jsou předsta vy o flexibilitě shodné s představami práva Evropské unie. V jiných případech spíše ne, nebo pouze za cenu velkých změn. Jestli je to správně, nebo ne, je věc názoru, nicméně s realitou je nutné se vypořádat. K výše uvedenému lze doplnit, že některé části práce byly zpracovány z důvodu omezeného rozsahu jen povrchně a bylo by vhodné je blíže rozebrat. Týká se to všech kapitol, ale speciálně čtvrté, kterou by bylo třeba rozvést do mnohem větších podrob ností. Cílem předkládaného textu nicméně nebylo navrhnout novou zcela detailní právní úpravu pracovního práva, ale toliko (poněkud neortodoxním způsobem) přijít s vizí jistých (byť spíše jen teoretických) změn.

50 Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech, ve znění pozdějších předpisů. 51 Nález sp. zn. I. ÚS 190/15 z 13. září 2016 nebo nález sp. zn. III. ÚS 669/17 z 21. srpna 2018. 52 Zvlášť, pokud si k tomu navíc přisadí vláda a omezí daňové zvýhodnění dohod.

35