Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

dohodnuto mezi pracovníkem a organizací jinak. 27 Podle tehdejší úpravy by tak orga nizace získala nejspíš na úkor zaměstnance neoprávněný majetkový prospěch (dnešní právní řečí bezdůvodné obohacení) 28 ve smyslu § 243 odst. 1. SZP. 29 Rovněž SZP umožňoval odměnu z DPP jednostranně „přiměřeně snížit“, pokud neodpovídala „provedená práce sjednaným podmínkám“ . 30 V případě úmrtí pracovníka před dokončením pracovního úkolu se nárok na poměrnou část odměny stával součástí dědictví, 31 což byla konstrukce odlišná od tehdejší úpravy pracovního poměru 32 a dneš ní úpravy všech základních pracovněprávních vztahů, 33 kde právo na výplatu mzdy, resp. odměny, přechází ze zákona na manžela, resp. člena domácnosti zaměstnance. Z uvedeného je zřejmé, že v případě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr nešlo zcela zjevně o běžné zaměstnání, které by se bylo blížilo pracovnímu poměru, ani to nebylo účelem úpravy. Opět je třeba připomenout dobový kontext, v němž byl starý zákoník práce přijímán. V polovině šedesátých let až na úplné vý jimky neexistovalo soukromé podnikání – obecně bylo omezováno od konce druhé světové války, od znárodnění velkých průmyslových podniků v době tzv. třetí repub liky po jeho faktickou likvidaci ústrky a omezeními prakticky znemožňujícími tento druh obživy v období po komunistickém převratu v padesátých letech. Formálně byl tento proces podpořen přijetím právě SZP, jenž dosavadní živnostenský řád platný v českých zemích a obdobný živnostenský zákon pro území Slovenska bez náhrady zrušil a podnikání, resp. vznik nových živností, tak znemožnil i v zákonné rovině. 34 Tím však nezanikla poptávka po službách poskytovaných na zakázku, např. zhotove ní určitých specifických produktů – těžkopádné plánované hospodářství umožňovalo reagovat na takové potřeby jen velmi omezeně. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr měly alespoň částečně nahradit smlouvu o dílo, která byla původně obsažená v obecném zákoníku občanském (zákon č. 946/1811 Sb. zák. soud., dále též „OZO“). 35 Socialistické zákonodárství totiž vycházelo při přijímání starého zákoníku práce a občanského zákoníku z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb., dále „starý občanský záko ník“ nebo „SOZ“) z ideové představy občana ve dvou hlavních rolích – jako pracovníka 27 Ust. § 238 odst. 3 SZP v původním znění. 28 Ust. § 2991 a násl. OZ. 29 Pod „plnění bez právního důvodu“ judikatura subsumovala i plnění z důvodu, který odpadl – viz bod B I stanoviska Nejvyššího soudu České socialistické republiky, Cpj 34/74, [R 26/1975 civ.].

30 Ust. § 238 odst. 3 SZP v původním znění. 31 Ust. § 238 odst. 4 SZP v původním znění. 32 Ust. § 260 odst. 2 SZP v původním znění. 33 Ust. § 77 odst. 2 ZPr, § 328 odst. 2 ZPr. 34 Ust. § 279 odst. 1 bod 2 a 16 SZP v původním znění.

35 BĚLINA, T. In BĚLINA, M., DRÁPAL, L. a kol. Zákoník práce. Komentář. Třetí vydání . Nakladatelství C. H. Beck, 2019, s. 455–457 [cit. 2023-08-22]. ISBN 978-80-7400-759-0. Online. Dostupné z: htt ps://www-beck-online-cz.ezproxy.is.cuni.cz/bo/document-view.seam?documentId=nnptembrhfpwk5tl gi2c443cl4zdambwl4zdmms7obtdona.

39