Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

by tak měly být pokryty úvazky nejvýše do v průměru 12 hodin týdně pro pravidelnou dlouhodobější práci, kde je však ze strany zaměstnavatele zájem neposkytnout brigád níkovi jistotu pracovního poměru. I nadále by však takový pracovní vztah měl umožňovat krátkodobou práci na více dní v týdnu. Tím mám na mysli zejména letní brigády pro studenty. Pro tento účel se jeví nejvhodnější počítat nejdelší přípustnou pracovní dobu po vzoru současné DPP. Bude však potřeba ji, v kontextu předchozího odstavce, zvýšit ze současných 300 ho din ročně pro jednoho zaměstnavatele. Nově by se tato doba neměla počítat za ka lendářní roky, ale ode dne uzavření první dohody u konkrétního zaměstnavatele, aby nedocházelo k nerovnostem popsaným v předchozí kapitole. Je však třeba mít stále na paměti zmíněnou evropskou směrnici, jejíž ustanovení rozšiřují práva těchto za městnanců a kterou nelze při nové koncepci pominout. Ta totiž umožňuje, aby se na pracovní vztah, „v němž se předem určená a skutečně odpracovaná pracovní doba rovná v průměru nejvýše třem hodinám týdně během referenč ního období čtyř po sobě jdoucích týdnů“ , nevztahovala nová pravidla. 84 Zároveň je tu však stanoveno omezení, podle něhož se výše uvedené ustanovení nepoužije „na pra covněprávní vztah, v němž není před jeho začátkem stanoven zaručený objem placené prá ce“ . 85 Toto ustanovení zjevně míří na práci „na zavolanou“. Je proto relevantní otázka praktické uplatnitelnosti výše uvedené výjimky – práce na tři hodiny týdně na pravi delné bázi nebude nejspíš tak častá, daleko spíše by této hodinové dotace bylo možné dosáhnout při nárazové práci, což ale směrnice výslovně zapovídá. Proto je vhodné v kontextu navrhované úpravy tuto výjimku spíše neuplatnit a aplikovat směrnici v plné šíři i zde. V neposlední řadě je relevantní otázkou placení pojistného do systému sociálního zabezpečení. Již v současnosti platí, že „dohodáři“ přispívají spíše méně – z celkového objemu zhruba 60 miliard korun českých, které byly loni vyplaceny na odměnách z nich, podléhaly povinným odvodům jen asi 2 miliardy korun českých, zlomek vy dělané celkové částky. 86 Konkrétnější parametry asi bude lépe přenechat ekonomům, minimálně však bude třeba zachovat stávající objem plateb do pojistných systémů, nebo je s ohledem na existující saldo 87 rozšířit. Přijde mi proto vhodné setrvat u stáva jící úpravy pro DPČ a pojistné odvádět vždy, bude-li odměna z dohody vyšší než tzv. zaměstnání malého rozsahu podle § 7 ZNP, a to z každého takového vztahu. Takové řešení mi přijde jednodušší než složité dopočítávání a následné doplácení povinného 86 PODLEŠÁK, V. „Dohodáři“ asi budou muset zvýšit odvody na sociální pojistné, míní Jurečka. ČT24.cz. 26. 3. 2023 [cit. 2023-08-31]. Online. Dostupné z: https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/3574469-do hodari-asi-budou-muset-zvysit-odvody-na-socialni-pojistne-mini-jurecka. 87 Česká správa sociálního zabezpečení. Příjmy a výdaje na sociální zabezpečení k 31.12. (mld. Kč). Česká správa sociálního zabezpečení – Otevřená data. [cit. 2023-08-31]. Online. Dostupné z: https://data.cssz. cz/web/otevrena-data/graf-prijmy-a-vydaje-na-socialni-zabezpeceni. 84 Čl. 1 odst. 3 směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách. 85 Čl. 1 odst. 4 směrnice o předvídatelných pracovních podmínkách.

46