Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

pomenu maximu „The king can do no wrong.“ , jejíž smyslem není sdělit, že král se nemůže dopustit chyby, protože by byl neomylný, ale protože nemá žádné pravomoci, za čímž stojí to, že nemá žádnou odpovědnost. Je totiž přirozené, že s velkou mocí přichází velká odpovědnost. Pokud bychom tuto odpovědnost nebyli schopni vidět za rozhodováním vedoucích zaměstnanců, způsobili bychom značnou nerovnováhu v právním řádu. 2.3 Místo zaměstnance ve struktuře obchodní korporace O obchodní korporaci uvažuji jako o nexu právních vztahů. 5 To znamená, že obchodní korporace je „právní kontext“ vztahů vznikajících v rámci obchodního zá vodu, který skýtá spoustu součástí, jako je např. majetek, pohledávky etc. Nicméně v kontextu této práce jsou jejími nejdůležitějšími součástmi lidé, vlastníci (ve smyslu shareholderů), členové statutárních orgánů (ve smyslu managementu) a v neposlední řadě zaměstnanci. Právní úprava vymezuje vztahy mezi subjekty podílejícími se na ži votu obchodní korporace, ovšem zejm. vztahy mezi managementem a vlastníky. Pro úvahu o problému principála a správce v rámci pracovního práva je nutné vymezit, kde ve struktuře obchodní korporace právo chápe zaměstnance. Zda je její součástí, nebo stojí mimo ni. Vztah mezi obchodní korporací je zprostředkován pouze pracovní smlouvou, resp. pouze pracovním právem, nicméně předmětem otázky je, kdo je s to právně interagovat se zaměstnancem na ploše, kterou smlouva nebo právní úprava vytyčuje. Problém principála a správce se bezpochyby vyskytuje i mezi zaměstnancem a vlastníkem, ovšem otázkou je, zda právní úprava práv a povinnosti mezi vlastníkem a zaměstnancem nabízí možnosti jeho řešení v relaci vlastník-zaměstnanec. Nebo zda řešení problému principála a správce spočívá pouze na relaci management-zaměstnanec. Vztah mezi zaměstnancem a managementem je založen pracovní smlouvou, případně některou z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a regulován pracovním právem. Ovšem existuje vztah mezi vlastníkem obchodní korporace a za městnancem? Vyloučím-li z úvahy ty společnosti, v nichž vlastníci a management splýva jí do jedné osoby, není moc právních vztahů mezi zaměstnancem a společníkem. Společníci přímo k žádné právní interakci v zásadě nemají přístup. Jedinou výjimkou může být § 69 odst. 2 ZOK, ale o tom vizte níže. A co do nepřímých interakcí zpro středkovaných managementem tam významně překáží zákaz zásahu do obchodního vedení podle § 195 odst. 2 ZOK pro společnost s ručením omezeným a § 435 odst. 3 ZOK pro akciovou společnost. Mám tedy za to, že zaměstnanec stojí mimo obchodní korporaci a vztah obchod ní korporace zaměstnanec je zprostředkován toliko pracovní smlouvou 5 JENSEN, C., MECKLING, W. H. Theory of the Firm: Managerial Behavior, Agency Costs and Ownership Structure. Journal of Economics 3, North Publishing Company, 1976. s. 305–360.

50