Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

s plněním pracovních úkolů podle § 274 odst. 2 ZP. 27 Není rozhodující, zda byly akti vity v oficiálním programu označeny jako teambuilding. Podstatná je obsahová náplň činnosti, při níž došlo k úrazu. Za pracovní úraz byl například označen úraz utrpěný v rámci stanoveného programu společných aktivit účastníků, přičemž účast na těchto aktivitách se za účelem stmelení kolektivu předpokládala. 28 Účast na teambuildingo vých aktivitách by podle zmíněné judikatury zaměstnavatel mohl zaměstnanci nařídit, neboť jde o školení k prohloubení kvalifikace. I pokud by o školení nešlo a zaměstnavatel by nebyl oprávněn zaměstnanci účast na těchto aktivitách nařídit, stále by mohlo jít o pracovní úraz. Podle § 273 odst. 1 ZP je plněním pracovních úkolů vedle výkonu povinností plynoucích z pracovní ho poměru rovněž jiná činnost vykonávaná na příkaz zaměstnavatele. Mezi pracovní úkoly účetního v obecné rovině nepochybně nepatří ani pěší túry, ani účast na noč ních bojovkách. Zaměstnavatel by proto nebyl oprávněn tyto aktivity po zaměstnan cích vyžadovat a zaměstnanci by mohli příkaz zaměstnavatele odmítnout. 29 Pokud by však příkazu uposlechli, šlo by o jinou činnost konanou na příkaz zaměstnavatele. Východiskem je, že zaměstnanec nemůže tratit na tom, že uposlechl příkaz zaměstna vatele, přestože k tomu nebyl povinen. 30 Pokud by po skončení oficiálního programu následovala volná zábava a za městnanci by se rozhodli se vypravit na Praděd, o pracovní úraz by se nejednalo. Rozhodující je, zda jde o činnost konanou na příkaz zaměstnavatele (§ 273 odst. 1 ZP) anebo o činnost konanou pro zaměstnavatele z podnětu v zákoně uvedených osob či z vlastní iniciativy (§ 273 odst. 2 ZP); pak jde o plnění pracovních úkolů a utrpěný úraz lze považovat za pracovní. Spontánní vycházka na Praděd či noční bojovka, byť by snad byla vedená myšlenkou utužení kolektivu, by podle mého názoru těžko byla považována za činnost konanou pro zaměstnavatele , a nebylo by tak dostačující, pokud by tuto činnost zaměstnanci konali z vlastní iniciativy či z podnětu spolupracovníka. Výjimkou by bylo, pokud by zaměstnancem, který dal k této spontánní akci podnět, byl vedoucí zaměstnanec, který je oprávněn zaměstnancům ukládat pracovní úkoly, Specifičnost posuzování pracovních cest tkví především v tom, že ačkoliv je za městnanec vyslán na pracovní cestu zaměstnavatelem za účelem plnění pracovních úkolů, nelze za plnění pracovních úkolů považovat pracovní cestu jako celek. Dle kon 27 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13. 10. 2011, sp. zn. 21 Cdo 997/2011 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 3. 2022, sp. zn. 21 Cdo 255/2022. 28 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. 2. 2009, sp. zn. 21 Cdo 5060/2007. 29 Srov. též NOVOTNÝ, Z. § 273 [Plnění pracovních úkolů]. In: BĚLINA, M., DRÁPAL, L. a kol. Zákoník práce. 3. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019, s. 1088. 30 Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. 21 Cdo 2259/2011. neboť pak by šlo o činnost konanou na příkaz zaměstnavatele. 6. Zamyšlení nad současnou právní úpravou

65