Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

bydliště zaměstnance do návratu zpět). Pak by však zaměstnavatel odpovídal i za úra zy utrpěné mimo pracovní dobu. Zaměstnanec by se tudíž musel předpisy a pokyny zaměstnavatele k zajištění BOZP řídit i mimo pracovní dobu. Štěpení pracovní cesty na „pracovní“ a „mimopracovní“ úseky se navíc podle mého názoru nelze vyhnout. Zaměstnanci nelze bránit, aby mimo pracovní dobu vykonával aktivity dle své libosti (např. ranní běh), a zároveň není důvodu, proč by za úraz při nich utrpěných měl od povídat zaměstnavatel. V praxi by proto mohlo dojít spíše jen k tomu, že by se za úraz pracovní začal považovat i úraz utrpěný při ubytování. Řešení lze vnímat jako jednodu ché a relativně spravedlivé zejm. v případech, kdy místo ubytování určí zaměstnavatel a toto místo je totožné s místem plnění pracovních úkolů. Tak tomu bylo v příkladu použitém v příspěvku. Je však sporné, zda by taková úprava byla přiléhavá za jiných skutkových okolností. Druhou možností, jak rozštěpenou úpravu sjednotit, je naopak vázat pracovní úraz na výkon práce jako takový a omezovat odpovědnost zaměstnavatele za úrazy utrpěné při úkonech souvisejících s výkonem práce mimo objekt zaměstnavatele. Toto řešení se jeví být spravedlivějším pro zaměstnavatele (neodpovídá za úraz utrpě ný v místech, jejichž bezpečnost nemůže ovlivnit vlastními opatřeními). Na druhou stranu poškozuje zaměstnance, který na daném místě (byť na základě dohody) pobýval z podnětu zaměstnavatele. Odpovídá-li za úraz třetí osoba, může se zaměstnanec do moci náhrady z titulu občanskoprávní odpovědnosti. Ta však pro něj může být méně výhodná než odpovědnost pracovněprávní. Zároveň existuje riziko, že škůdce nebude schopen nároky zaměstnance uspokojit. To je při pracovněprávní odpovědnosti v pod statě vyloučeno, neboť zaměstnavatel je pro tyto účely ze zákona pojištěn. Dospívám tak k závěru, že posuzování pracovní cesty jako celku by mohlo pře hnaně nepříznivě dopadnout – v závislosti na zvoleném řešení – na zaměstnance, nebo zaměstnavatele. Vzhledem k tomu, že zaměstnanec se v daném místě zdržuje z podně tu zaměstnavatele, se nepřikláním k tomu, aby byla snižována ochrana zaměstnance. Ke zjednodušení by naopak vedlo sjednocení úpravy cesty na místo určení pracovní cesty tak, aby byla posuzována jako celek, a to jako úkon nutný před počátkem výkonu práce (resp. po jeho skončení).

68