Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

není forma právního jednání stanovena zákoníkem práce, jiným právním předpisem nebo smluvně. Zákoník práce vyžaduje písemnou formu pro většinu pracovněpráv ních jednání. Písemně je možné jednat v listinné podobě, ve formě veřejné listiny nebo elektronicky. Písemná forma právního jednání je tedy zachována i při právním jednání učiněném elektronickými prostředky, například emailem nebo datovou schránkou. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jed najícího, prostřednictvím kterého jednající osvědčí pravost podepisovaného dokumen tu. Způsob, jak lze písemnost při jednání elektronickými prostředky podepsat, stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES 4 a zákon č. 297/2016 Sb., o služ bách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů , který nařízení eIDAS provádí. V závislosti na výkladu § 561 a § 562 občanského zákoníku lze připustit, že písemná forma je zachována i v případě, kdy písemnost není podepsána žádným elek tronickým podpisem. 5 V takovém případě musí být právní jednání učiněno takovým elektronickým prostředkem, který umožňuje zachycení obsahu právního jednání a ur čení jednající osoby. Takový postup však v pracovním právu není v současnosti využí ván, k písemným právním jednáním činěným elektronicky se v praxi vždy připojuje elektronický podpis. Písemné právní jednání bez elektronického podpisu je zároveň stále odmítáno i soudy. 6 2.2 Úroveň elektronického podpisu V současnosti existují čtyři úrovně elektronického podpisu. Nařízení eIDAS roz lišuje prostý, zaručený a kvalifikovaný elektronický podpis. Zákon o službách vytvá řejících důvěru pro elektronické transakce upravuje navíc uznávaný podpis. Jednotlivé druhy elektronických podpisů se mezi sebou liší úrovní záruky, tzn. prokazatelností to tožnosti podepisující osoby a zabezpečením dokumentu proti změnám po jeho podpisu. Základní variantou elektronického podpisu je prostý elektronický podpis, který vytvářejí data připojená k jiným datům při podepisování, zamýšlená jako podpis. Jedná se například o jméno a příjmení v emailu nebo podpis v naskenovaném dokumentu. Vyšší úrovní podpisu je zaručený podpis. Zaručený elektronický podpis se od prostého odlišuje tím, že data zamýšlená jako podpis lze spojit s konkrétní osobou a je možné je zabezpečit proti změnám. Při podepisování je ověřena identita podepisující osoby, podpis je jednoznačně spojen s podepisujícím a technicky je znemožněna změna do 5 Dále jen „zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce“. 6 KORBEL, F., KOVÁŘ, D., AMLER, P. (2020). Interpretace elektronického podpisu a související identifika ce v soukromém právu. Právní prostor. 4. 11. 2020 [cit. 2024-01-31]. Online. Dostupné z: https://www. pravniprostor.cz/clanky/obcanske-pravo/interpretace-elektronickeho-podpisu-souvisejici-identifikace- -v-soukromem-pravu. 4 Dále jen „nařízení eIDAS“.

70