Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

Mediace je používána k řešení různých typů sporů, a to včetně pracovních, ob čanskoprávních, rodinných či komerčních. Nejpříhodnější je pak použití mediace v si tuacích, kdy je vhodné dojít k narovnání vztahů mezi stranami, tedy v případech, kdy se dá očekávat, že spolu strany budou dále spolupracovat, nebo se setkávat z jiného důvodu. Na straně druhé ne všechny spory jsou pro mediaci vhodné, například spo ry o neplatnost pracovní smlouvy apod., tedy spory, jejichž řešení spočívá výhradně v právním posouzení, je efektivnější ponechat k rozhodnutí soudu. O vývoji mediace k podobě, kterou má dnes, hovoříme přibližně od počátku 20. století na území Spojených států amerických, kde se začala významněji rozvíjet v 60. letech 20. století spolu s hnutím za občanská a lidská práva a s rostoucí nedůvě rou ve státní systém justice a přetížeností amerických soudů. Na evropském kontinentu se jako první začala mediace používat ve Velké Británii. V rámci evropského prostoru je poté důležitá iniciativa Rady Evropy a EU, která se zasadila o pozvolné pronikání mediace do systému kontinentálního práva. 1 V České republice jako první obsahoval dílčí prvky mediace zákon o kolektivním vyjednávání z roku 1991, tento zákon však nemluví přímo o mediaci, ale o tzv. řízení před zprostředkovatelem, které zákon upravuje v § 11 a násl. Proces zprostředkování je pak metodou podobnou mediaci a smírčího řízení. V roce 2001 zakotvil mediaci zákon č. 257/2000 Sb., o probační a mediační službě. Samostatný zákon pak mediace dostala až v roce 2012, kdy prošel návrh zákona o mediaci s číslem 202/2012 Sb. 2 V současné době je přístup k mediaci na bázi dobrovolnosti. Strany sporu mohou mediátora oslovit sami jako vlastní iniciativu mimosoudního jednání. Stejně tak se o zahájení mediace mohou rozhodnout v průběhu soudního řízení. V takovém případě soud řízení přeruší dle § 100 odst. 2. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád. Určitým prolomením dobrovolnosti procesu mediace je pak nařízené setkání s mediá torem. Ani v tomto případě však nejde o nucenou mediaci. Mediátor na prvním setká ní klienty seznamuje s metodou mediace, jejími výhodami a nevýhodami, o tom, jak proces probíhá a jaká práva mají účastníci, mimo jiné se s klienty také baví o finanční kompenzaci za tuto službu. Na prvním setkání tedy dochází k nabídce mediátora vůči stranám a k rozhodnutí, zda je mediace pro strany vhodnou metodou, naopak na prv ním setkání nikdy nedochází k mediaci samotné. 2.1 Zásady mediace Stejně jako řízení před soudem či ostatní mimosoudní řešení sporů, má mediace taktéž svoje zásady. Mezi tyto zásady pak můžeme řadit: 1 JOCHOVÁ, M. Aplikace mediace v rámci pracovněprávních vztahů . Brno, Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2020. str. 50. 2 KUBICOVÁ, Z. Mediace v pracovněprávních vztazích ve veřejné správě . Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2020. str. 26–27.

8