Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

Důvodová zpráva k novele reflektuje současný právní stav, ve kterém není stejno pohlavním párům (registrovaným partnerům) přiznáváno právo na vdovský a vdovec ký důchod. Stanovuje jako jeden z cílů této novely mj. „odstranit další neodůvodněné nerovnosti zejména v rovině nakládání s majetkem (společné jmění) [a] v rovině veřejných dávek (vdovský a vdovecký důchod, přechod různých dávek po úmrtí manžela) “ 37 . Novela zákona zároveň bere v potaz i potenciální dopady na rozpočty krajů a obcí, při sku tečnosti, že navýšení počtu osob, které mohou teoreticky pobírat vdovský či vdovecký důchod přináší i navýšení veřejných výdajů v tomto segmentu. Toto jsou pouze spe kulativní odhady, jelikož nelze v absolutních číslech přesně určit, o jak vysoké číslo se navýší počet osob vstoupivších do manželství a kolik z nich bude následně pobírat vdovský/vdovecký důchod. Důvodová zpráva si však v tomto ohledu dovoluje konsta tovat, že dopady budou ve vztahu ke státnímu rozpočtu marginální. 38 Je chvályhodné, že novela si klade za cíl poskytnout stejnou míru sociální podpo ry i v případě zániku manželství stejnopohlavních párů a zabránění tak jejich možné diskriminaci. Na druhou stranu lze však argumentovat faktem, že přiznání nároku na vdovské a vdovecké důchody stejnopohlavním párům je vázáno na cíl této nove ly stricto sensu – tudíž zrovnoprávnit institut manželství i pro páry stejného pohlaví. V tomto účelu český zákonodárce již řadu let selhává a není schopen se dobrat proka zatelného konsenzu napříč politickým spektrem. Jako vhodnou alternativu lze považo vat separátní návrh novely zákona přiznávající nárok na vdovské a vdovecké důchody i osobám, jež uzavřely registrované partnerství. Bude-li argumentováno právními závěry rozsudků Maruko a Römer , rozebíraných výše, a zároveň budou-li aplikovány na současnou českou právní úpravu, lze téměř jistě říct, že existuje právní důvod pro přiznání nároku na vdovské a vdovecké dů chody i osobám v registrovaném partnerství. Přeci jen se jedná o formalizované trvalé společenství dvou osob, 39 ve kterém mají oba partneři stejná práva a povinnosti; 40 mj. i povinnost vyživovací. 41 Tento nárok registrovaných partnerů na vdovské a vdovecké důchody vyplývá z unijního práva; přičemž právě v rozsudku Römer je zdůrazňována zásada přednosti unijního práva, která mj. umožňuje to, aby se jednotlivci mohli do volávat ustanovení unijního práva u vnitrostátní soudů; ty jsou povinny zajistit plný účinek unijních norem. Není tudíž nepravděpodobné, že se v tuzemské soudní praxi v blízké době setkáme s řízením, ve které bude předmětem zrušení § 49 PojDůch pro rozpor s unijními předpisy.

č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony . s. 5. [cit. 2023 09-11]. Online. Dostupné z: https://www.psp.cz/sqw/text/orig2.sqw?idd=203347.

37 Sněmovní tisk č. 241/0. s. 15. 38 Sněmovní tisk č. 241/0. s. 31.

39 § 1 odst. 1 zákona o registrovaném partnerství. 40 § 8 odst. 1 zákona o registrovaném partnerství. 41 § 10 odst. 1 zákona o registrovaném partnerství.

89