Aktuální otázky pracovního a sociálního práva 2024

6. Závěr Vdovské a vdovecké důchody, jako důchody pozůstalostní, jsou koncipovány tak, aby kompenzovaly náhlé zhoršení finanční situace vdovy či vdovce po smrti jejího či jeho manžela či manželky. I přes existenci odlišných forem partnerského soužití právně uznaných státem, zejména registrovaného partnerství, mohou být však dávky vdov ských a vdoveckých důchodů poskytovány pouze pozůstalému manželovi; manželství je v České republice v současné době stále definováno jako svazek muže a ženy; zákon neumožňuje uzavřít manželství dvěma osobám stejného pohlaví. Na tuto skutečnost bývá v odborných kruzích poukazováno a zároveň na jejím základě vyvstává otázka, zda se nemůže jednat o ustanovení které diskriminuje na základě sexuální orientace. Vodítko k zodpovězení této otázky nám může poskytnout rozhodovací praxe SDEU, jednak z toho důvodu, že řada z členských států Evropské unie staví stejnopo hlavní svazky na roveň svazkům heteronormativním, jednak z toho důvodu, že se ta kovéto diskriminace v rámci sociálního zabezpečení někteří z občanů Unie domáhali. První z důvodů nastiňuje rozsudek SDEU ve věci Colman a další, který jedno značně dospěl k závěru, že pojem „manžel či manželka“ lze vztáhnout i na osoby stej ného pohlaví a z toho důvodu mu nesmí být odepřeno právo na volný pohyb a pobyt jakožto rodinnému příslušníkovi z toho důvodu, že právní řád jiného členského státu stejnopohlavní manželství nezakotvuje. S tím se však pojí problematika tzv. obrácené diskriminace , která se nachází v nejednoznačné sféře práva, neboť ji evropské právo nikterak neupravuje ani nezakazuje. V rozsudcích SDEU ve věcech Maruko a Römer se blíže rozebírala srovnatel nost účelu institutu manželství a registrovaného partnerství v otázce sociálních dávek. V této otázce staví SDEU oba dva tyto instituty sobě na roveň a neshledává důvod pro nerovné zacházení ve skutečnostech souvisejících s hospodářskými potřebami manželů a registrovaných partnerů. Lze vidět, že současná česká právní úprava významně pokulhává za ostatními člen skými státy Evropské unie a zároveň lze říci, že přímo odporuje unijním předpisům. V současné době se však vyskytují tendence, jak tento nedostatek napravit, a to zejmé na novelou zákona umožňující stejnopohlavní manželství, která by umožňovala rovný přístup k nároku na pozůstalostní důchody. Autor si závěrem dovoluje připomenout, že problematika nerovnosti přístupu osob, jež uzavřely registrované partnerství, k pozůstalostním důchodům je stále pou ze jedním z řady problémů, majících kořeny v platné právní úpravě, kterým musejí v dnešní společnosti čelit.

90