Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2023

na hlasové modely AI využívané v dabingu, 10 otázky vývoje, trénování, a dalšího užití nástrojů umělé inteligence a jejich dopady v oblasti autorskoprávní, možnost vzniku autorskoprávně chráněných předmětů a práv k nim, související odpovědnost. Účelem úvah je v souladu s cíli výzkumu též zamyšlení nad tím, nakolik dnes v digi tálním věku, ve věku umělé inteligence, obstojí stávající pojetí autorskoprávní ochrany a její úroveň, aby nedošlo k její devalvaci a ohrožení právní jistoty. 2. Umělá inteligence v obecném smyslu Pro účely výkladu se vychází z obecně chápaného definičního vymezení umělé in teligence. 11 Zejména v dnešní době existují různé definice umělé inteligence, shodují se v zásadě v tom, že je to počítačový program, který simuluje lidské myšlení a některé prvky inteligentního chování, se schopností se sám učit a zdokonalovat. Nutno zdů raznit, že jakákoli definice nemůže postihnout a vystihnout, co vlastně tento fenomén je. Umělou inteligencí je obecně chápán i vědní obor zabývající se AI nejen obecně, ale i různými přístupy a z nich vyplývajícími typy AI, od kterých je odvislé i vnímání té které AI (může jít např. o quasi umělou, tzv. symbolickou, inteligenci, která není autonomní, nemá schopnost se sebevzdělávat, o AI analogickou nebo biologickou vy užívající metody deep learning-hlubokého učení, jejichž základem jsou umělé neuro nové sítě, může jít o kombinaci různých přístupů 12 ). Pojmu se běžně užívá k označení zařízení (softwaru i hardwaru). Též coby synonymum pojmu robot 13 , ve zkratce bot užívaný pro počítačové programy, nebo ve smyslu hmotném v případě robotických zařízení, která jsou však v zásadě řízena AI ve smyslu programu. Definicí AI se zabývá i Evropská unie, podle jejíchž základních dokumentů: „Za umělou inteligenci se po važují systémy, které vykazují inteligentní chování tím, že analyzují okolní prostředí a reagují na něj-s určitým stupněm autonomie -, aby dosáhly konkrétních cílů.“ Shody na definičním vymezení AI se však zatím nepodařilo v rámci aktuálních unijních legis lativních počinů dosáhnout. Ostatně je otázkou, zda se o podrobnou definici tohoto všeobsahujícího pojmu, stále se měnícímu a vyvíjejícímu, vůbec pokoušet. Definiční vymezení takovýchto pojmů obecně bývají v unijních předpisech (ale i v českém autor 10 Základní úvahy byly předneseny ve stručnější podobě na odborném semináři Právní aspekty dabingu dne 2. června 2023 pořádaném Katedrou správního práva a správní vědy PF UK v rámci a jako jeden z výsledků projektu vysokoškolského výzkumu UK č. 260622 „Technologický pokrok a společenské proměny jako výzvy pro zkoumání základních otázek práva“. 11 Srov. též v HOLCOVÁ, Irena aj. Autorský zákon: Komentář [Systém ASPI]. § 65 Počítačové programy. Wolters Kluwer [cit. 2023-11-4]. ASPI_ID KO121_2000CZ. Dostupné v Systému ASPI. ISSN: 2336-517X 12 Srov. např. základní (a i pro laiky v oboru AI srozumitelné) vymezení a výklady Deeply.cz: „Umělá inteligence. Vše, co o ní nevíte na jednom místě“ . Dostupné z: https://deeply.cz/vse-o-umela-inteligence/; BARTÁK, Ondřej: „ Co je to umělá inteligence aneb jak technologie předběhne člověka. Máme se bát? Je to budoucnost lidstva, ale…“ ? Dostupné z: https://deeply.cz/umela-inteligence/ nebo v diplomové práci DANG, Milan: „Právní aspekty umělé inteligence“ , 2020, Právnická fakulta, Univerzita Karlova, str. 5 [spojující znalosti problematiky AI z mnohaleté účasti na vývoji AI (včetně neuronových sítí) z technic kého a právního hlediska]. Dostupné z: https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/117650 13 Autorem pojmu je Karel Čapek (podle některých zdrojů jeho bratr Josef)

17