Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2023

Pro účely posouzení odpovědnosti poskytovatele za případné selhání zmíněného technického prostředku bude významné, zda jej provozuje třetí osoba a uživatel si ho sám zvolil, nebo zda jde o případ, kdy má provozovatel nad příslušným zařízením kontrolu, případně existuje smluvní vztah mezi poskytovatelem a třetí osobou která zařízení provozuje, či jde o jedinou možnost, kterou uživateli k přístupu nabídl. V ta kových situacích poskytovatel odpovídá i za to, že uživatel bude mít k technickému zařízení, a tedy i k digitálnímu obsahu, přístup. Důkazní břemeno ohledně zpřístupnění digitálního obsahu nese poskytovatel. Nedohodnou-li se strany jinak, má být také digitální obsah poskytnut v nejnovější verzi dostupné v době uzavření smlouvy. S tím do jisté míry souvisí jedna ze stěžejních součástí nové úpravy, a to zákonné zakotvení povinnosti zabezpečit poskytování aktualizací digitálního obsahu (v praxi dopadající především na software). V rovině obecných povinností totiž transpozice na prvním místě reglementuje poskytování ujednaných aktualizací, tedy v podstatě splnění původně smluvní povinnosti. Takové aktualizace mohou spočívat jak v odstra ňování nedostatků digitálního obsahu (jejichž smyslem tedy je udržování sjednaných vlastností), nebo jeho rozšiřování o nové funkcionality (tj. upgrade). Poskytovatel je povinen poskytování aktualizací zabezpečit, tedy například zprostředkovat, není-li sám tvůrcem předmětného digitálního obsahu. Z toho plyne, že tato povinnost nezbytně nespočívá v samotném vytváření aktualizací (např. v situaci odhalení bezpečnostních trhlin v daném softwaru), nicméně záležet samozřejmě bude na konkrétní konstrukci příslušného smluvního ujednání. V každém případě představuje nesplnění této povin nosti vadu digitálního obsahu, zakládající práva uživatele z vadného plnění. To platí i tehdy, kdy je aktualizace provedena chybně, či je neúplná. Z časového hlediska úprava rozlišuje dvě kategorie závazků, jejichž předmětem je poskytování digitálního obsahu: soustavné plnění po určitou dobu, a jednorázové, pří padně opakované jednorázové poskytnutí, a to včetně případů, kdy uživatel nabývá právo užívat digitální obsah trvale (případně také tehdy, jedná-li se o jednorázové po skytnutí služby digitálního obsahu). Transpozice vzala za svůj základ úpravu závazků se soustavným plněním, pravidla pro jednorázové plnění ( single act of supply ) tudíž stanoví jako zvláštní. V případě aktualizací má poskytovatel bez ohledu na jejich ujednaný rozsah dále zá konnou povinnost vždy zabezpečit, že budou uživateli poskytovány aktualizace, které jsou nezbytné, aby byl digitální obsah bez vad. Poskytovatel je také povinen uživatele na dostupnost takových aktualizacích upozornit, a poučit jej o důsledcích, které jejich neprovedení může mít. Pokud by i tak uživatel digitální obsah v přiměřené době neak tualizoval, ztrácí práva z vad, které v důsledku toho vzniknou, s výjimkou situace, kdy by provedl aktualizaci nesprávně v důsledku nedostatku v návodu. Poskytovatel má povinnost zabezpečit nezbytné aktualizace po dobu trvání závazku, jedná-li se o soustavné plnění, a po dobu, po kterou to uživatel může rozumně očekávat ,

41