Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2023

digitálního obsahu, pokud od smlouvy odstoupil, včetně jeho poskytování třetí osobě. Obdobně musí spotřebitel, který odstoupil od smlouvy, vydat poskytovateli hmotný nosič, byl-li mu v souvislosti s poskytováním digitálního obsahu odevzdán. Učinit tak musí bez zbytečného odkladu, nicméně jen na žádost a náklady poskytovatele. Ten současně může o vydání hmotného nosiče požádat jen do čtrnácti dnů od ukončení závazku. Peněžité částky, které má poskytovatel z důvodu vadného plnění vydat spotřebiteli, vrátí na vlastní náklady bez zbytečného odkladu, nejpozději však do čtrnácti dnů ode uplatnění práva z vadného plnění. Posledním okruhem spotřebitelské úpravy jsou změny digitálního obsahu poskyto vaného po určitou dobu. Jiné změny, než kterými jsou ujednané či nezbytné aktualiza ce, může poskytovatel jednostranně provést pouze tehdy, je-li to ujednáno ve smlouvě včetně spravedlivého důvodu pro takovou změnu, nevzniknou-li spotřebiteli změ nou dodatečné náklady a bude-li mu oznámena jasným a srozumitelným způsobem. Spravedlivý důvod může být dán například potřebnými technickými změnami, nic méně formulovat jej předem dostatečně konkrétně bude jistě ne vždy snadné. Pokud by však změna nikoliv nevýznamně zhoršila přístup spotřebitele k digitálnímu obsahu nebo jeho užívání, přestože je s těmito požadavky v souladu, má spotřebitel právo zá vazek vypovědět, ledaže mu poskytovatel umožní ponechat si bezvadný digitální obsah beze změn. Na změnu musí být také spotřebitel v textové podobě upozorněn v přimě řené době před jejím provedením, včetně práva závazek vypovědět či zachovat digitální obsah beze změny. Pravidla o změně digitálního obsahu se neuplatní v případech, kdy je taková změna činěna na základě nové smlouvy. 4. Závěr Závěrem tedy lze shrnout, že nová úprava představuje značně komplexní a v řadě as pektů také detailní regulaci vztahů, které byly dosud z většiny ponechány čistě na vůli smluvních stran a nabídky trhu. Postavení uživatele, obzvláště pokud je spotřebitelem, doznalo významného posílení; je možné říci, že v některých ohledech je dokonce sil nější než pozice poskytovatele. V této souvislosti také není bez významu, že oproti původní směrnici šla novela značně nad její rámec rozšířením své působnosti na veš keré vztahy, nikoliv jen ty spotřebitelské. Je totiž třeba neztrácet ze zřetele, že nejde o úpravu veřejnoprávní, jejíž dodržování by mohl sankcionovat některý orgán veřejné moci. Byť kogentní ustanovení přirozeně převažují v úpravě poskytování digitálního obsahu spotřebitelům, reálně je možné očekávat, že případné spory budou vznikat spíše ohledně složitějších vztahů mezi podnikateli, v nichž nelze paušálně říci, že by uživatel byl vždy slabší stranou. Další poněkud diskutabilní skutečnost představuje plošný dopad regulace na veške ré druhy digitálního obsahu a digitálních služeb bez jejich jakékoliv bližší diferencia ce, přičemž relativně kazuistické normy jsou často uzpůsobeny pouze určitému z nich

47