Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2023

Přijetí čl. 17 bylo Evropským parlamentem odůvodněno zejména narůstající hod notovou propastí (tzv. „value gap“) 91 , kdy na internetu vytrvale vzrůstá množství ne zákonně zveřejněných autorskoprávně chráněných děl a příjmy nositelů práv klesají 92 . Uvedené pociťují zejména nositelé práv hudebního průmyslu, kteří nejsou ze strany velkých platforem jako YouTube nebo Facebook téměř vůbec (nebo jen zcela nedosta tečně) odměňovaní. Zřejmě i z tohoto důvodu čl. 17 Směrnice zavádí pojem poskyto vatele online služeb a zcela zásadním způsobem posiluje jeho odpovědnost. Dotčený článek upravuje užití chráněného obsahu poskytovateli služeb za účelem sdílení online a sestává z deseti odstavců. V následujícím textu stručně představím jednotlivé odstavce, aby bylo patrné, z čeho česká legislativa při tvorbě novely vlastně vycházela. Zkraje je nutno podotknout, že s čl. 17 úzce souvisí samotná definice poskytovate le služeb pro sdílení obsahu online (dále jen „poskytovatel“), která se nachází v čl. 2 odst. 6 Směrnice. Podle tohoto článku je takovým subjektem „ poskytovatel služby in formační společnosti, jehož hlavním účelem, nebo jedním z hlavních účelů je uchovávat velký počet děl chráněných autorským právem nebo jiných předmětů ochrany nahrávaných jeho uživateli a zpřístupňovat je veřejnosti, přičemž poskytovatel tato díla a jiné před měty ochrany uspořádává a propaguje za účelem zisku.“ 93 S přihlédnutím k recitálu 62 Směrnice by navíc poskytovatel měl hrát důležitou úlohu na trhu online obsahu, tedy měl by mít soutěžní povahu vůči ostatním online službám poskytujícím obsah pro stejné cílové skupiny. 94 V článku 2 odst. 6 Směrnice i v recitálu 62 Směrnice se vedle pozitivního vymezení poskytovatele nachází i negativní demonstrativní výčet subjektů, které do kategorie poskytovatelů nepatří. Jsou jimi zejména služby, jejichž hlavním účelem nebo jedním z hlavních účelů není umožnit uživatelům nahrávat a sdílet vel ké množství obsahu chráněného autorským právem s cílem dosahovat z této činnosti zisk. Do definice poskytovatele tedy nespadají například elektronické komunikační služby (WhatsApp), poskytovatelé cloudových služeb (Amazon Web Services), online tržiště (Aukro), platformy pro vývoj a sdílení softwaru s otevřeným zdrojovým kódem (GitHub), neziskové vědecké nebo vzdělávací archivy a neziskové online encyklopedie (Wikipedia). 95 Čl. 17 odst. 1 zakotvuje, že pokud poskytovatelé zpřístupňují veřejnosti díla chrá něná autorským právem nahraná jednotlivými uživateli, jedná se pro účely Směrnice o sdělení nebo zpřístupnění veřejnosti. Směrnice užívá tyto pojmy synonymně, dle SDEU je však mezi nimi rozdíl, když pojem sdělování veřejnosti je pojmem širším 91 Rosati, E. Copyright in the Digital Single Market: Article-by-Article Commentary to the Provisions of Directive 2019/790. Oxford: Oxford University Press, 2021, s. 314. 92 Samuelson, P. Legally speaking: The EU‘s controversial digital single market directive. Communications of the ACM. 2018, roč. 61, č. 11, s. 20–23. 93 Srov. čl. 2 odst. 6 Směrnice. 94 Recitál 62 Směrnice. 95 Srov. čl. 2 odst. 6 Směrnice.

50