Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2023

původu a zeměpisných označení chráněných na úrovni EU, tedy v dané době vstupu EU k Ženevskému aktu (k datu 26. 11. 2019) pro potraviny, zemědělské výrobky, vína a lihoviny. Od přistoupení EU k Ženevskému aktu následuje poměrně rychlý spád událostí směrem k zavedení jednotné evropské regulace ochrany zeměpisných označení také pro nezemědělská označení a odstranění dosavadní roztříštěnosti národních systémů ochrany. Zmiňme zde alespoň závěry Rady EU z 10. 11. 2020 o politice v oblasti duševního vlastnictví, kde Rada EU deklarovala připravenost k zvážení zavedení systé mu pro zvláštní ochranu zeměpisných označení nezemědělských výrobků. Podobné se vyjádřila Komise z 25. 11. 2020 ve svém Akčním plánu pro duševní vlastnictví na pod poru oživení a odolnosti EU a též Evropský parlament ve svém usnesení z 11. 11. 2021 k tomuto Akčním plánu zavedení systému ochrany podpořil tuto ideu a to i s cílem dosáhnout souladu rovněž s Ženevským aktem, který vzhledem k širšímu dopadu Lisabonské dohody umožňuje mezinárodní zápisy též zeměpisných označení nezemě dělských produktů, dosud v EU chybějících. 153 Po příslušných procesech a poměrně dlouhých a komplikovaných diskusích byl následně Komisí dne 13. 4. 2022 předložen návrh příslušného nařízení 154 . Charakteristika systému ochrany zeměpisných označení pro nezemědělské výrobky dle Nařízení ZOP Přijetí Nařízení ZOP z 18. 10. 2023 představuje v kontextu řečeného výchozího stavu doslova revoluci v oblasti zeměpisných označení, což je jinak – přiznejme – le gislativně i v aplikační praxi velmi stabilní oblast (ve rovnání např. s mnohem více frekventovanými ochrannými známkami). K základní charakteristice nového systému, jenž je svou strukturou, terminologií apod., inspirován stávajícími komunitárními systémy ochrany zeměpisných označení pro zemědělské výrobky, lze uvést následující podstatné skutečnosti. Nařízení ZOP zavádí v souladu s původním návrhem výlučný komunitární systém ochrany pro označení původu a zeměpisná označení pro nezemědělské výrobky (čl. 3 a 4 Nařízení ZOP), čímž je nahrazen (resp. bude postupně v čase nahrazován – viz dále) dosavadní národní systém ochrany. Zopakujme, že do přijetí Nařízení ZOP byla ochrana zeměpisných označení nezemědělských výrobků (na rozdíl od zemědělských výrobků) zavedena jen v některých státech, včetně ČR s tradičně silnou ochranou, přičemž roztříštěnost této ochrany v EU také byla jedním z důvodů přijeté Nařízení ZOP 155 . Nařízení ZOP v souladu s původní představou zavádí výlučně komunitární 153 Nezbytnost zajistit propojení evropské ochrany zeměpisných označení pro nezemědělské výrobky s me zinárodním systémem dle Ženevského aktu zmiňuje taktéž recitál (9) Nařízení ZOP. 154 Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL on geographical indication protection for craft and industrial products and amending Regulations (EU) 2017/1001 and (EU) 2019/1753 of the European Parliament and of the Council and Council Decision (EU) 2019/1754, dokument Komise COM(2022) 174 final 155 Viz např. recitál (6) Nařízení ZOP

66