Aktuální otázky práva autorského a práv průmyslových 2023

ochranu, kdy stávající národní označení se musí transformovat „přehlášením“ v evrop ské zápisy označení. Nezemědělskými výrobky, na něž se Nařízení ZOP vztahuje, se rozumí řemeslné a průmyslové výrobky, které jsou vyrobené buď zcela ručně, nebo pomocí ručních či digitálních nástrojů, nebo mechanickými prostředky, kdykoli je podíl ruční práce důležitou složkou hotového výrobku, anebo vyrobené standardizovaným způsobem, včetně sériové výroby a za použití strojů (čl. 4 odst. 1). Důraz na ruční práci (resp. ur čitou lidskou činnost na výrobku) se může jevit jako zužující oproti české úpravě v § 2 písm. c) ZOP, v níž se výslovně hovoří o zboží coby jakékoliv věci, která byla nejen vyrobena, ale také vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování. Je pak otázkou, zda by např. vytěžené drahé kameny splňovaly daný znak řemeslného a průmyslového výrobku dle Nařízení ZOP. Způsobilost názvu výrobku k ochraně zeměpisným označením je dána splněním tří podmínek (čl. 6 nařízení ZOP). Za prvé, výrobek je svým původem spjat s konkrétním místem, regionem nebo zemí. Za druhé, daná jakost, pověst nebo jiné vlastnosti výrob ku lze přičíst především jeho zeměpisnému původu. Za třetí, alespoň jeden z výrob ních kroků výrobku musí probíhat v uvedené zeměpisné oblasti, přičemž výrobní krok nebo výrobní kroky uvedené ve specifikaci výrobku jsou právě ty kroky, které výrobku propůjčují danou jakost, pověst nebo jinou vlastnost. Lidské nebo přírodní faktory nebo jejich kombinace určují, zda je určitý výrobní krok relevantní pro to, aby byl zahrnut do specifikace výrobku. Tyto tři požadavky vyžaduj prokázání, že zeměpisný původ má zásadní význam pro danou jakost, pověst nebo jiné vlastnosti výrobku, což koresponduje s obdobnými požadavky na zeměpisná označení v nařízeních o ochraně zeměpisných označení zemědělských výrobků, jakož i požadavky podle Ženevském aktu. Vyloučeny z ochrany jsou výrobky kolidující s veřejným pořádkem a ochrany nemohou požívat ani druhové a homonymní výrazy. Komunitární systém je určen nejen pro zeměpisná označení ze zemí EU, ale též pro výrobky ze třetích zemí, pokud splní dané podmínky zápisné způsobilosti a současně jsou v dané třetí zemi chráněny. Nutno připomenout, že otevřenost vůči zápisům ze měpisných označení ze třetích zemí, v prvé řadě členům WTO a tím Dohody TRIPS, plyne již ze zásady národního zacházení v čl. 3 Dohody TRIPS. Opačný přístup, tzn. uzavřenost systému a umožnění zápisu označení ze třetích zemí za podmínky materi ální reciprocity, byl rozhodnutím orgánů WTO již dříve seznán jako porušení závazku z Dohody TRIPS (zásada národního zacházení). 156 Zápisné řízení, včetně námitkového řízení, o změně specifikace výrobku, o zrušení zápisu a o odvolání, není výlučně komunitární, jak jej známe např. z řízení o známce

156 Viz arbitrážní rozhodnutí WTO ve věcech WT/DS174, WT/DS290 proti EU, kdy starší evropské naří zení č. 2081/1992 bylo označeno za porušující zásadu národního zacházení podle čl. 3 Dohody TRIPS, což vyústilo v nahrazení novým nařízením č. 510/2006 (taktéž již neúčinné).

67