SVĚTOVÝ, EVROPSKÝ A ČESKÝ AUTOMOBILOVÝ PRŮMYSL A TRH S AUTOMOBILY :: Šaroch a kol.

K lednu 2025 zveřejnila Evropská komise první rámcový okruh témat („concept note“), kterým se bude věnovat nově vzniklý strategický dialog mezi evropskými in stitucemi, sociálními partnery, neziskovým sektorem, automobilkami a dodavateli: „Strategic Dialogue on the Future of the European Automotive Industry“ (Evropská komise, 2025). Tento dialog je reakcí na nepříznivý vývoj a výhledu evropského auto mobilového průmyslu. Mezi pět hlavních bodů těchto dialogů budou patřit 1) inovace a nové technologie, 2) udržitelná transformace průmyslu, 3) konkurenceschopnost, 4) obchodní a mezinárodní vztahy a 5) úprava a zjednodušení regulace. Zavedení sociál ního dialogu a úvaha nad plánem pro měkké přistání (Hrubý, 2024) se nyní stává reali tou, nad kterou si záštitu vzala sama Evropská komise. Otázkou ale zůstává, zdali se to jakkoliv promítne do dotační politiky EU a veřejné podpory automobilového průmyslu. 5.2 Regulace a podpora elektromobility v USA USA mají nejdelší zkušenost s regulací lokálních znečišťujících látek v dopravě skrze Clean Air Act, který stanovil první závazné limity pro rok 1975. Ve své aktuál ní podobě směřují tyto limity k nejvíce ambiciózním cílům pro rok 2025 ve srovnání se studovanými regiony (ICCT, 2017). Naopak skleníkové plyny (CO 2 limity) byly zahrnuty do konkrétních legislativních opatření až od roku 2010 s platností od roku 2012. Rozšířily a aktualizovaly tak obdobnou regulaci sledující celkovou spotřebu pa liva platnou (a téměř neaktualizovanou) od roku 1975 zahrnutou pod Energy Policy Conservation Act, která původně reagovala hlavně na ropné šoky a nedostupnost pohon ných hmot. Vedoucí roli v rozvoji elektromobility dlouhodobě sehrává stát Kalifornie, který jako první stanovil cíle pro výrobu a rozvoj elektromobility v devadesátých letech 20. století a celostátní standardy pro skleníkové plyny z osobní dopravy v roce 2002, včetně modelu finanční i nefinanční podpory. Tyto legislativní kroky inspirovaly další americké státy, stejně jako nový kalifornský celostátní program z roku 2012, který opět zpřísnil jednotlivé emisní limity nad rámec pravidel celonárodních (CARB, nedato váno). Teprve v roce 2022 se ovšem USA vrátily k ucelené průmyslové politice, která cíleně podporuje domácí výrobu i poptávku v oblasti elektromobility. Hlavním nástrojem pro podporu rozvoje elektromobility je tzv. Inflation Reduction Act, který tehdejší americký prezident Joe Biden podepsal v srpnu 2022 a vstoupil v plat nost v lednu 2023. Cílem tohoto dokumentu je snížit náklady na energie pro domácnosti a malé podniky ve střednědobém horizontu, akcelerovat privátní investice do čistých energetických řešení, posílit dodavatelské řetězce v oblasti kritických minerálů či elek trických zařízení a vytvořit pracovní místa v nových ekonomických oblastech. Legislativa má přinést celkové investice v objemu 370 miliard dolarů a přispět ke snížení emisí skle níkových plynů v USA do roku 2030 o 40 % ve srovnání s rokem 2005. (The White House, 2023). Hlavním opatřením z Inflation Reduction Act na podporu elektromo bilů jsou daňové úlevy na nákup pro jednotlivce označované jako Clean Vehicle Credit. Jednotlivci, jejichž hrubý roční příjem nepřesahuje 150 tis. dolarů (s některými výjim kami až 300 tis. dolarů), mohou získat daňový kredit ve výši až 7 500 dolarů na pořízení nového elektrického vozu (BEV) nebo elektrického vozu na palivové články (FCEV; fuel cell electric vehicle), a to do jeho maximální ceny ve výši 55 tis. dolarů (80 tis. v případě dodávek, sportovních vozů, pickupů).

114