ČPŽP 1/2018 (47)

1/2018 VĚDECKÁ TÉMATA předpis omezoval přepravu na dálnici A12 tak, že byl na daném úseku komuni- kace dočasně zakázán noční provoz nákladním vozidlům o hmotnosti vyšší než 7,5 tuny přepravujícím určité zboží. Kamiony mohly využít jiné volně přístupné komunikace, které umožnily dopravu zboží. Rakousko argumentovalo důvody ochrany životního prostředí, zejména zjištěním trvalého překročení mezní hod- noty pro oxid dusičitý v daném úseku. Tento dočasný zákaz byl následně prodlou- žen a poté od 1. června 2003 nahrazen trvalým zákazem nočního provozu, což postihlo všechny přepravce zboží. Zákaz stanovený sporným předpisem se podle Komise dotýkal převážně mezinárodního tranzitu zboží, a měl tak vliv na volný pohyb zboží v rámci Unie. SDEU konstatoval porušení čl. 28 a 29 SES (čl. 34 a 36 SFEU) Rakouskem. Argumentoval zejména tím, že i přes existenci několika ná- hradních způsobů tranzitu přes dané území, mělo Rakousko ověřit, zda mohla být přijata jiná opatření za účelem dosažení cíle snížit emise znečišťujících látek v dotčené oblasti. SDEU doslova řekl, že: „ Před přijetím tak rázného opatření, jako je úplný zákaz provozu na úseku dálnice, která představuje životně důležité spojení mezi některými členskými státy, měly rakouské orgány pečlivě přezkoumat možnost použití opatření, která omezují volný pohyb v menší míře, a tato opatření nepři- jmout pouze tehdy, pokud by byla s ohledem na sledovaný cíl jasně prokázána jejich neodpovídající povaha. “ V tomto případě dal SDEU jasně a bezpochyby přednost volnému pohybu zboží v rámci vnitřního trhu před ochranou životního prostředí. V případě PreussenElektra 71 rozhodoval SDEU v řízení o předběžné otázce ve věci uložené povinnosti soukromému dodavateli nakupovat elektřinu pochá- zející z obnovitelných zdrojů v dané místní oblasti působnosti za nižší cenu, než je cena skutečná. Společnost PreussenElektra provozovala v Německu soustavu elektráren a soustavy vysokého napětí. Společnost dodávala prostřednictvím těch- to soustav elektřinu krajským podnikům, obecním podnikům určitého významu a průmyslovým podnikům. Společnost Schleswag zásobovala elektřinou zákazníky ve spolkové zemi Šlesvicko-Holštýnsko. Tuto elektřinu vykupovala od společnosti PreussenElektra. V souladu s vnitrostátním ustanovením zákona o napájení sítí pro zásobování elektrickým proudem, 72 byla společnost Schleswag povinna vykupovat elektřinu vyrobenou ve své oblasti zásobování z obnovitelných zdrojů energie hlubo- ce pod cenou blížící se ceně skutečné. V důsledku této povinnosti stouply společnos- ti Schleswang náklady. Tyto náklady byly vyúčtovány společnosti PreussenElektra v souladu s ustanoveními výše zmíněného zákona. PressenElektra zaplatila poža- dovanou částku za květen roku 1998, ale vyhradila si právo kdykoli zažádat o její 71 Rozsudek Soudního dvora ze dne 13. března 2001, C-379/98 PreussenElektra AG proti Schhleswag . 72 Gesetz über die Einspeisung von Strom aus erneuerbaren Energien in das öffentliche Netz ze dne 7. prosince 1990 (zákon o napájení sítí pro veřejné zásobování proudem, který byl vyroben z obno- vitelných energií, BGBl. 1990).

ͬͨ

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ