ČPŽP 45 3/2017

3/2017 TÉMA ních ochranných podmínkách národních parků. Zákonem č. 326/2017 Sb. do- chází k širšímu pojetí zákazu stavební činnosti na území národních parků. Zákon č. 114/1992 Sb. před změnami provedenými zákonem č. 123/2017 Sb. zakazo- val na celém území národních parků pouze stavbu vybraných staveb (srov. § 16 odst. 1 písm. k) ve znění účinném do 31. 5. 2017). Úplný zákaz stavební činnosti se vztahoval pouze na území 1. zóny národního parku. Oproti tomu právní úprava účinná od 1. 6. 2017 obsahuje v tomto směru změny, které výrazně mění přístup k umisťování staveb na území národních parků. V souvislosti se změnou pojetí zonace lze změny v regulaci stavební činnosti na území národních parků vnímat jako změny koncepčního charakteru. Zákaz stavební činnosti již není odstupňo- ván podle jednotlivých zón národních parků. Vztahuje se na celé území národ- ních parků mimo zastavěné území a zastavitelné plochy obcí a na všechny stavby vyjma staveb, které jsou v tzv. volném režimu z hlediska stavebního zákona, tedy staveb, které nevyžadují ani územní rozhodnutí ani územní souhlas a současně jsou účelově určeny např. pro ochranu přírody, péči o zemědělské pozemky či lesy, turistiku apod. (srov. § 16 odst. 2 písm. b) ZOPK v platném znění). Výrazně se tak jak účelově, tak územně rozšiřuje zákaz stavební činnosti v národních parcích. Na druhou stranu se při regulaci stavební činnosti v národních parcích posilu- je význam územně plánovací činnosti, zejména vymezování zastavěného území a zastavitelných ploch v územních plánech a zásadách územního rozvoje, popř. vymezování zastavěného území v obci bez územního plánu, neboť rozsah zasta- věného území resp. zastavitelné plochy v národních parcích se stává nástrojem regulace stavební činnosti a dělítkem mezi zákonem zakázanou a nezakázanou stavební činností na území národních parků. Z tohoto pohledu výrazně stoupá význam institutu stanovisek orgánů ochrany přírody uplatňovaných v procesu po- řizování a změn koncepčních nástrojů územního plánování. Zároveň je na území jednotlivých národních parků prostřednictvím bližších ochranných podmínek na souhlas vázaná změna druhu nebo způsobu využití po- zemků opět však mimo zastavěné území obcí a zastavitelné plochy obcí. Toto usta- novení taktéž svědčí o klíčové úloze koncepční fáze územního plánování, zejména pořizování a změn územních plánů obcí v národních parcích pro regulaci stavební činnosti na území národních parků. 7. Závěr Rok 2017 přinesl podstatné změny v přístupu řešení střetu veřejného zájmu na ochraně přírody a krajiny se zájmy, ať již veřejnými nebo soukromými, na roz- voji území prostřednictvím výstavby. Některé z těchto změn je přitom nezbytné vnímat jako změny koncepčního charakteru.

ͯͬ

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ