ČPŽP 59

1/2021 ÚVODNÍK prostoru a logickou nezbytnost jeho bilaterální přeshraniční ochrany. Připomeň- me, že státní hranice mezi Československem a Rakouskem vedla stejně jako dnes na řadě míst středem kaňonu Dyje. Vzhledem k existenci železné opony (šlo o je- den z nejstřeženějších úseků státních hranic vůbec) však bylo v 80. letech 20. stol. informací stejně jako odborných kontaktů z druhé strany hranic velmi málo. Vlastní příprava odborných podkladů, potřebná projednávání i kroky v oblas- ti legislativy již probíhaly ve svobodné atmosféře po listopadu 1989 s podporou mnohých politiků, úředníků, odborníků i občanů Podyjí. Český koncept projektu NP Podyjí byl rozpracován velmi rychle – na přelomu let 1989 a 1990. Na popud prezidenta Václava Havla nově vzniklé Ministerstvo životního prostředí a Český ústav ochrany přírody zahájily již v roce 1990 práce na realizaci projektu národní- ho parku včetně oficiálních jednání s rakouskou stranou. O vznik národního par- ku se významně zasazovali tehdejší představitelé státní ochrany přírody Ing. Fran- tišek Urban a RNDr. Václav Petříček. Paralelně s těmito kontakty byly navazovány vztahy na úrovni lokální a osob- ní. Zejména Správa CHKO Podyjí s Ing. Jaroslavem Krejčím v čele již ve druhé polovině r. 1989 začala komunikovat s představiteli rakouské nevládní organi- zace – Občanské iniciativy pro záchranu Podyjí (Bürgerinitiative zur Rettung des Thayatales) , která sdružovala především příznivce kaňonu Thayatal z městečka Hardegg a okolí, ale i z Vídně a jiných míst. Právě členové tohoto spolku na ochra- nu přírody zejména Helmut Salek, prof.Werner Kratzmann, Franz Kraus či sta- rosta Hardeggu Norbert Kellner dokázali vzbudit svými aktivitami vlnu odporu proti plánované výstavbě přehrady Býčí skála. Toto monstrózní vodní dílo mělo být dle plánů komunistické vrchnosti postaveno v polovině 80. let 20. stol. na Dyji asi pět km nad Znojmem a vody nádrže měly zatopit většinu území dnešního ná- rodního parku. 1 Díky postoji občanů i oficiálních struktur Rakouska se naštěstí tento československý projekt nerealizoval (i když zdaleka kolem tohoto záměru neprobíhaly tak dramatické události jako ve stejné době policejní a vojenské mané- vry při občanské blokádě plánu zatopení dnešního Národního parku Donau-Auen u soutoku řeky Moravy a Dunaje s cílem vytvořit obří vodní dílo Hainburg 2 ). Ještě před pádem železné opony na Dyji se v červnu 1989 v Hardeggu neofi- ciálně a v podstatě v utajení sešli Martin Škorpík ze Správy CHKO Podyjí, který byl tehdy v Rakousku na oficiální služební cestě, a Franz Kraus, mluvčí rakouské občanské iniciativy, aby prodiskutovali aktuální otázky ochrany přírody v Podyjí včetně přípravy vyhlášení národního parku.

1 https://blog.np-thayatal.at/tag/buergerinitiative-zur-rettung-des-thayatales/ 2 https://www.donauauen.at/wissen/geschichte/kurzfassung plus můj osobní rozhovor s ředitelem Správy NP Donau-Auen Mgr. Carlo Manzanem 7. června 2016.

Č ESK É PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

8