ČPŽP 60

2/2021 z judikatury nejvyššího správního soudU ČR V další části Rozsudku se rozšířený senát zabývá tím, zda samotné řízení o od- stranění stavby zasahuje do právní sféry osoby, která podala podnět k jeho zaháje- ní. Zde rozšířený senát NSS dospěl k závěru, že obecně tomu tak není, neboť pod- nět k zahájení řízení o odstranění stavby (podnět ve smyslu § 42 SŘ) může podat jakákoliv osoba a o jeho vyřízení se nevydává žádné rozhodnutí. Výše zmíněný názor se však dle rozšířeného senátu NSS netýká případů, kdy je podatelem pod- nětu k zahájení řízení o odstranění stavby vlastník pozemku, na kterém je stavba provedena, případně vlastník sousední nemovitosti. V tomto směru odkázal roz- šířený senát na své usnesení ze dne 29. 5. 2019, č.j. 2 As 187/2017-264, dle kterého není a nemůže být oddělení ochrany veřejného zájmu a právní sféry osob naprosto rigidní a absolutní. 15 Pokud by tomu tak totiž bylo, došlo by k odepření přístupu k soudní ochraně pro vlastníka pozemku nebo vlastníka sousedního pozemku, což je dle názoru rozšířeného senátu NSS nezbytné označit za protiústavní, a to s ohledem na čl. 36 LZPS. Rozšířený senát v tomto směru dále argumentuje obec- ným právním principem, dle kterého se nikdo nemůže domoci lepšího postavení na základě svého protiprávního jednání, k čemuž by v daném případě došlo, neboť by došlo k omezení možnosti vyjádřit své námitky u osob, které by se jinak moh- ly stát účastníky územního nebo stavebního řízení. Případné řízení o odstranění stavby (či řízení o dodatečném povolení stavby) tak představuje účinný způsob ochrany osob, jejichž práva byla předchozím postupem stavebníka porušena. Rozšířený senát NSS se v této části odůvodnění Rozsudku rovněž zabývá možnos- tí odkazu případných žalobců do civilního řízení a dochází k závěru, že toto není možné, protože se ve své podstatě nejedná o otázku vlastnického práva, ale o pře- zkum postupu stavebního úřadu, který nezahájil řízení o odstranění stavby, i když dle tvrzení žalobce nebyla řádně povolena. Ohledně zásahů do vlastnického práva ze strany správních orgánů a ochraně proti těmto zásahům odkazuje rozšířený senát NSS na předchozí rozhodovací praxi NSS, ze které vyplývá, že nelze smě- šovat ochranu vlastnického práva jako takovou a ochranu před veřejnoprávním zásahem do něj. 16 Rozšířený senát se pak dále věnuje i rozdílu mezi ochranou po- skytovanou civilními soudy u „neoprávněných“ staveb a ochranou poskytovanou správními úřady a správními soudy u staveb „nepovolených“. Stavbu neoprávně- nou a stavbu nepovolenou přitom nelze směšovat. 17 Z tohoto pak rozšířený senát 15 Usnesení NSS ze dne 29. 5. 2019, č.j. 2 As 187/2017-264: „úprava obsažená v napadeném opatření obecné povahy skutečně negativně zasahuje do právní sféry navrhovatele, může se navrhovatel v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy úspěšně dovolat i porušení právních předpisů, jejichž primárním účelem je ochrana veřejného zájmu. Výjimkou jsou případy, kdy je na první pohled zřejmé, že navrhovatelem namítané porušení veřejného zájmu se zcela míjí s právní sférou navrhovatele“. 16 Usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 12. 10. 2004, č.j. 5 As 11/2003-50. 17 Pro rozhodnutí, zda je stavba neoprávněná či nikoliv není přitom rozhodné, zda byla postavena s nebo bez veřejnoprávního povolení.

112

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ