ČPŽP 60

2/2021 vědecká TÉMAta proto správné plánování turbín (jejich přesného umístění, počtu, velikosti, výšky) se zohledněním výskytu daných druhů s ohledem na jejich chování a potřeby na- prosto klíčové. Dopady staveb větrných turbín na krajinný ráz a estetiku krajiny jsou velmi cit- livou oblastí při plánování, zejména z hlediska dotčeného obyvatelstva. Hodnoty krajinného rázu a krásy krajiny jsou ovšem pouze zčásti měřitelné a objektivně vyjá- dřitelné, jsou pouze zčásti dány objektivními biofyzikálními prvky, a zčásti subjek- tivním vnímáním konkrétního pozorovatele. 16 Umisťování jednotlivých větrných turbín či celých farem proto zásadně ovlivňuje tvářnost krajiny a při plánování musí být zohledněn dosavadní charakter krajiny a změna, kterou způsobí umís- tění těchto zařízení v daném rozložení, velikosti, výšce apod. z různých pohle- dů na krajinu. Je například odlišná situace při rozhodování o umístění turbín do značně industrializované krajiny, do krajiny s historickými dominantami, již existujícími výškovými dominantami, či do krajiny s vysokou úrovní přírodních hodnot apod. Z hlediska využívání krajiny je podstatné, že větrné elektrárny jsou obvykle umisťovány v lokalitách, kde se již půda využívá i k dalším účelům, jakými jsou zemědělství nebo lesnictví. Pro další využívání krajiny a její rozvoj a plánování je ve vztahu k umisťování větrných elektráren podstatná kombinace více faktorů, zejména vhodnost lokalit pro využívání větrné energie vůbec (nadmořská výška, větrnost, blízkost lidských sídel, způsob využití území pro zemědělství či lesnictví a stupeň environmentální ochrany lokality). 17 Výstavba větrných parků ve volné krajině znamená také nutnost vybudování přístupových komunikací a infrastruk- tury, a tedy fragmentaci krajiny, deforestaci a erozi v místech okolí turbín. Z dal- ších dopadů na lokality s umístěnými větrnými parky se uvádí možné dopady na místní klima, konkrétně vliv na teplotu povrchu, místní srážky a snížení rych- losti větru vlivem maximálního využití proudění a míchání vertikálních vrstev vzduchu. 18 16 CETKOVSKÝ, S. – NOVÁKOVÁ, E. Assessment of the Impact of Wind Turbines on Landscape Character: Implications for Landscape Planning. MoravianGeographical Reports, Vol. 17, č. 2/2009, s. 28-33. Dostupné z https://www.researchgate.net/publication/288468803_Assessment_of_the_ impact_of_wind_turbines_on_landscape_character_Implications_for_Landscape_planning 17 Pro Českou republiku byly v roce 2007 zpracovány tzv. mapy potenciálu větrné energie ukazující, které části území mohou být vhodné pro výrobu větrné energie (zejména jde o příhraniční oblasti Krušných hor a Karlovarska, Jeseníky a Vysočinu). Viz HANSLIAN, D. Aktualizace potenciálu větrné energie v České republice z perspektivy roku 2020. Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v. v. i., Praha 2020 [online], s. 5. Dostupné z https://csve.cz/img/wysiwyg/file/Potencial-vetrne-energie-2020.pdf 18 IPCC Special Report on Renewable Energy Sources and Climate Change Mitigation. IPCC, 2011 [onine], s. 574. Dostupné z: https://www.ipcc.ch/site/assets/uploads/2018/03/Chapter-7-Wind- Energy-1.pdf. Též WANG, S. Impacts of wind energy on environment: A review. Op. cit., s. 440-441.

18

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ