ČPŽP 60

2/2021 vědecká TÉMAta k celoevropskému cíli vymezenému jako podíl obnovitelných zdrojů na hrubé ko- nečné spotřebě energie ve výši alespoň 32% národním příspěvkem ve výši 22%, což znamená nárůst o 9% oproti stanovenému vnitrostátnímu cíli pro rok 2020 (ovšem nižší nárůst oproti tehdy skutečně dosaženému stavu). Ani zde nejsou po- chopitelně stanoveny závazné dílčí cíle pro zvyšování podílu energie v rámci jed- notlivých sektorů obnovitelné energie, ale z plánu vyplývá, že se u větrných elekt- ráren očekává zvýšení spotřeby z cca 2500 TJ v roce 2020 na 6500 TJ v roce 2030, resp. zvýšení instalovaného výkonu z cca 370 MWe v roce 2020 na cca 970 MWe v roce 2030. 26 Podmínky podpory větrné energie upravuje v ČR zákon č. 165/2012 Sb., o pod- porovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů. Ten řadí energii větru do obnovitelných zdrojů energie, a do jeho cílů jsou zařazeny podpora využití obnovitelných zdrojů při výrobě a spotřebě energie, zajištění zvyšování podílu obnovitelných zdrojů a vytváření podmínek pro naplnění závazného cíle podílu energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě v ČR (ustanovení § 1 a 2). Tento zákon stanoví základní rámec podpory; rozsah a výši podpory pak vymezu- je Energetický regulační úřad v cenovém rozhodnutí (§ 4 odst. 7). Výše podpory pro podporované zdroje energie pro rok 2021 jsou stanoveny v cenovém rozhod- nutí 7/2020. Konkrétně jde o stanovení výkupních cen a tzv. zelených bonusů. Významná podpora pro obnovitelnou energii na úrovni EU bude do bu- doucna rovněž vyplývat z tzv. Zelené taxonomie. Jde o nyní finalizovaný balíček opatření, která mají podporovat investice do udržitelných aktivit, a naopak brzdit podporu pro projekty, které jsou neudržitelné. Podle čl. 10 Nařízení o usnadnění udržitelných investic 27 je výroba energie z obnovitelných zdrojů řazena mezi ak- tivity, které významně přispívají ke klimatické mitigaci. Takové zařazení předsta- vuje jedno z důležitých kritérií, jehož splnění se bude posuzovat při hodnocení investic z hlediska udržitelnosti. Podaný přehled strategického a legislativního zakotvení podpory větrné ener- gie na úrovni EU a ČR si dovoluji z hlediska úrovně poskytované hmotněprávní ochrany zhodnotit následujícím způsobem: Zvyšování podílu obnovitelné energie (a v jeho rámci i energie vyrobené větrnými elektrárnami) je možno označit za cíl sledovaný na úrovni EU i ČR za účelem klimatické mitigace, a pravděpodobně v obecné rovině i za veřejný zájem; tento cíl nutně zahrnuje postupné budoucí zvyšování počtu a kapacity instalovaných zařízení, a tedy umisťování a uvádění do provozu nových větrných elektráren či parků, umisťování nových zařízení však

26 Tamtéž, viz tabulka č. 15 na s. 31 a tabulka č. 18 na s. 33. 27 Nařízení (EU) 2020/852 Evropského parlamentu a Rady z 18. června 2020 o založení rámce pro usnadnění udržitelných investic.

20

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ