ČPŽP 60

2/2021 vědecká stanoviska společnosti Je-li příčinou vzniku ekologické újmy havárie podle vodního zákona, postu- puje se při jejím zneškodňování a odstraňování jejích škodlivých následků podle § 40 a 41 vodního zákona. Při ukládání nápravných opatření k odstranění násled- ků takové havárie však již má ČIŽP postupovat podle zákona o ekologické újmě (a nikoli tedy podle § 42 vodního zákona). Zákon o ekologické újmě totiž nápravu ekologické újmy na vodách upravuje specifičtěji a podrobněji než vodní zákon a vychází přitom ze směrnice 2004/35/ES. V případě ekologické újmy rozhoduje o uložení nápravných opatření ČIŽP, vodoprávní úřad vystupuje v postavení tzv. dotčeného orgánu. 9 Pakliže již vo- doprávní úřad zahájil řízení o uložení nápravných opatření podle § 42 vodního zákona, musí jej přerušit, pokud bylo před tím ČIŽP zahájeno řízení o uložení nápravných opatření podle § 8 zákona o ekologické újmě. Podle § 126 odst. 7 vod- ního zákona navíc platí, že vodoprávní úřad nesmí uložit nápravná opatření podle § 42 vodního zákona, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na vodách uloženo nápravné opatření podle zákona o ekologické újmě. Pokud však ČIŽP řízení dle zákona o ekologické újmě nezahájila, přestože vše nasvědčuje tomu, že k ekologic- ké újmě došlo, a bylo by vedeno pouze řízení dle § 42 vodního zákona, jednalo by se o postup, který je v rozporu se zákonem o ekologické újmě a směrnicí 2004/35/ ES, neboť není naplňován její účel. Význam řízení o uložení nápravných opatření podle zákona o ekologické újmě podtrhuje skutečnost, že tento postup má (v souladu s § 21 odst. 3 zákona o ekologické újmě) přednost před řízeními o uložení nápravných opatřeních po- dle jednotlivých složkových předpisů v oblasti životního prostředí (např. dle výše zmiňovaného § 42 vodního zákona, § 86 zákona o ochraně přírody a krajiny, 10 § 3c odst. 1 zákona o ochraně zemědělského půdního fondu 11 nebo dle § 51 odst. 1 les- ního zákona 12 ). Zákon o ekologické újmě byl zákonodárcem úmyslně koncipován jako zvláštní (speciální) právní předpis ve vztahu k uvedeným složkovým práv- ním předpisům, podle kterých se nápravná opatření ukládají, a to z toho důvodu, aby zajistil úplnou a řádnou transpozici směrnice 2004/35/ES, včetně její přílo- hy II, která stanoví společný rámec, podle kterého je třeba vybírat nejvhodnější nápravná opatření (primární, doplňková, ale i vyrovnávací). Výše zmíněné slož- kové zákony totiž například nepočítají s prováděním vyrovnávacích nápravných opatření, jejichž účelem má být vyrovnat tzv. přechodné ztráty, ke kterým dochází od vzniku ekologické újmy až do okamžiku, kdy primární nebo doplňková ná- pravná opatření dosáhnou svého plného účinku. 9 Viz § 16 odst. 3 písm. d) a § 17 odst. 1 zákona o ekologické újmě. 10 Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. 11 Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů. 12 Zákon č. 289/1995 Sb., lesní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

72

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ