ČPŽP 60

2/2021 komentovaná judikatura soudního dvora EU a eslp Základním principem nařízení je požadavek ušetření zvířat zbytečné bolesti, úzkosti nebo utrpení. To by měla v teorii zajišťovat také povinnost omráčení zví- řete před porážkou, která se v evropském právu vyskytuje již od 70. let. 2 Metody omráčení nalezneme v příloze I nařízení: tyto lze rozdělit do čtyř kategorií – me- chanické, využívající elektrický proud, využívající plyn a metodu smrtící injekce. Mezi časté metody omračování patří použití přístroje s upoutaným projektilem u turů, použití elektrického omračovacího přístroje nebo omráčení za použití oxi- du uhličitého u prasat a elektrická vodní lázeň u drůbeže. Omráčení však není zárukou pohody zvířat, a to z vícero důvodů. Zaprvé je zde velká řada proměn- ných, které mohou vést k neefektivnímu omráčení zvířat v rychlém provozu jatek (lidská chyba, nedostatečný trénink personálu, vadné vybavení, nevhodné para- metry takového vybavení apod.), a vystavují tak zvířata riziku porážky za plného či částečného vědomí. Ačkoliv přesná čísla neefektivně omráčených zvířat nejsou dostupná, což plyne z toho, že takové případy se dějí spíše mimo oficiální zázna- my, Food Standard Agency odhadovala počet neefektivně omráčených zvířat jen v Anglii a Walesu v roce 2017 na 184 milionů kuřat a 21 tisíc turů domácích. 3 Dalším problémem je pak fakt, že i zcela nevhodné metody omráčení, které zví- řatům přinášejí vysokou míru utrpení, jsou legální; příkladem může být metoda omráčení za použití vysoké koncentrace oxidu uhličitého, kterou Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) označil ve své loňské studii za nevhodnou z hlediska dobrých životních podmínek zvířat, jelikož způsobuje prasatům bolest a strach. Výjimka z povinnosti předchozího omráčení je stanovena pro rituální poráž- ky v čl. 4 odst. 4 nařízení, a to za předpokladu, že k takové porážce dochází na jat- kách. Podle bodu 18 odůvodnění nařízení byla tato výjimka stanovena s ohledem na svobodu náboženského vyznání a právo jej projevovat garantované podle čl. 10 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listiny“), avšak odůvodnění při- pouští, že situace v jednotlivých členských státech může být rozdílná, a proto je potřeba členským státům nechat určitou úroveň subsidiarity. Princip subsidiarity se projevuje v čl. 26 odst. 2, který umožňuje státům přijmout pravidla zajišťující přísnější ochranu zvířat při usmrcování, avšak podle odst. 4 tohoto článku není dovoleno zakázat uvedení na trh těch produktů, které pocházejí ze zvířat, jež ne- byla poražena v souladu s takovou přísnější ochranou garantovanou vnitrostátní- mi předpisy členského státu.

2 Nejdříve ve směrnici Rady 74/577/EHS z 18. listopadu 1974, později ve směrnici Rady 93/119/ES z 22. prosince 1993 o ochraně zvířat při porážení nebo usmrcování. 3 Veterinary Policy Research Foundation (2018). Non-Stun Slaughter: Key Facts [online]. [cit. 8. 4. 2021]. Dostupné z: https://vprf.files.wordpress.com/2018/02/non-stun-slaughter-vprf-fact-file-feb-2018.pdf

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

81