ČPŽP 60

2/2021 komentovaná judikatura soudního dvora EU a eslp porážek během muslimského svátku oběti. Do té doby však mohla být z důvo- du vysoké poptávky po rituální porážce zvířat a nízké kapacitě schválených jatek během tohoto svátku porážka prováděna také na tzv. dočasných jatkách. Soudní dvůr se zde však v roce 2018 postavil na stranu nařízení na ochranu zvířat během porážky a požadavek stanovený v čl. 4 odst. 4 na provádění rituální porážky zvířat bez omráčení pouze na schválených jatkách neshledal být v rozporu s nábožen- skou svobodou zakotvenou v již zmíněném čl. 10 Listiny. 9 V roce 2019 pak orga- nizace Oeuvre d’assistance aux bêtes d’abattoirs cílící na ochranu dobrých životních podmínek zvířat během porážky uspěla u Soudního dvora ve věci C-497/17, když Soudní dvůr judikoval, že komunitární předpisy upravující ekologické zeměděl- ství „musí být vykládán[y]v tom smyslu, že nepovoluj[í] umístění loga Evropské unie pro ekologickou produkci (...) na výrobky pocházející ze zvířat, která byla poražena pro účely náboženských rituálů bez předchozího omráčení“ . 10 Vrátíme-li se však k řízení, které je předmětem článku, Soudní dvůr se musel vypořádat s třemi předběžnými otázkami, a to, zda lze čl. 26 odst. 2 vykládat v tom smyslu, že členské státy Evropské unie mohou přijímat vnitrostátní předpisy, které by nepřipustily výjimku ani pro náboženské účely podle čl. 4 odst. 4, zda by ta- kovýto výklad znamenal porušení čl. 10 odst. 1 Listiny a zda v případě, pokud je opravdu možné výjimku omezit, nezakládá tato možnost porušení čl. 20 (zásady rovnosti před zákonem), čl. 21 (zásady zákazu diskriminace) a čl. 22 (zásady ná- boženské rozmanitosti) Listiny, a to z důvodu, že usmrcování zvířat při lovu, ry- bolovu a kulturních a sportovních událostech spadá mimo rámec nařízení, a tudíž zde povinnost předchozího omráčení absentuje. K prvním dvěma otázkám Soudní dvůr uvedl, že vnitrostátní nařízení respek- tuje Listinou zaručené právo na svobodu vyznání, jelikož jeho omezení, které se vztahuje pouze na určitý aspekt výkonu této svobody, je dáno zákonem a s cílem ochrany veřejného zájmu, kterým jsou dobré životní podmínky zvířat. Nařízení o ochraně zvířat při usmrcování jako takové nemá za cíl zajistit soulad mezi ná- boženskou svobodou a dobrými životními podmínkami zvířat, ale pouze posky- tuje rámec pro členské státy, které tento soulad musí ve shodě s Listinou zajistit. Připomněl, že samotné nařízení na ochranu zvířat během porážky připouští, že se společenské požadavky na dobré životní podmínky zvířat mohou v jednotlivých členských státech lišit, a tak je nutné poskytnout členským státům široký prostor na to, aby přijaly přísnější pravidla v určitých oblastech, a aby hledaly rovnová- hu mezi zájmem na ochraně dobrých životních podmínek zvířat na straně jedné 9 Rozsudek Soudního dvora ze dne 29. května 2018, Liga van Moskeeën en Islamitische Organisaties Provincie Antwerpen VZW et. al v. Vlaamse Gewest, C-426/16, EU:C:2018:335. 10 Rozsudek Soudního dvora ze dne 26. února 2019, Oeuvre d’assistance aux bêtes d’abattoirs v. Ministre de l’Agriculture et de l’Alimentation et al, C-497/17, EU:C:2019:137.

84

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ