ČPŽP 60

2/2021 z judikatury ústavního soudU ČR Ústavní soud se v tomto rozhodnutí zaměřil zejména na otázky související se stanovením výše úhrady za poskytnutí informací, které tvoří jeden z důležitých aspektů celého procesu zpřístupňování informací (ať již obecných, tak i těch envi- ronmentálních). V této souvislosti se vyjádřil zejména k aplikaci ustanovení § 17 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), které upravuje hrazení nákladů. Ačkoliv je poskytování informací zásadně bezplatné, jsou povinné subjekty na základě tohoto zákonného ustanovení oprávněny požadovat úhradu skutečných nákladů vynaložených na poskytnutí informací a rovněž úhradu spojenou s mimořádně rozsáhlým vyhledáním informací. 7 Podmínkou, kterou musí pod sankcí ztráty ná- roku na úhradu povinný subjekt splnit, je písemné oznámení o stanovené úhradě žadateli 8 , a to ve lhůtě stanovené pro vyřízení žádosti. 9 Oznámení musí mimo jiné obsahovat výši stanovené úhrady a odůvodnění, na základě jakých skutečností a jakým způsobem byla výše úhrady povinným subjektem vyčíslena. Nesplní-li povinný subjekt vůči žadateli včasnou oznamovací povinnost, ztrácí na úhradu nákladů nárok. 10 Předmětem rozhodování Ústavního soudu v řízení vedeném pod sp. zn. III. ÚS 3339/20 bylo v první řadě posouzení toho, zda stanovením úhrady za mimo- řádně rozsáhlé vyhledávání bylo omezeno základní právo stěžovatele na informa- ce, resp. zda povinným subjektem požadovaná výše úhrady za mimořádně rozsáh- lé vyhledání informací a následné odložení žádosti stěžovatele, bylo zákonné, či nikoliv. Ústavní soud v tomto řízení zkoumal, zda v souvislosti se stanovením výše úhrady za poskytnutí informací nedošlo k zásahu do tvrzených základních práv stěžovatele a předmětem jeho přezkumu proto nebylo meritorní vyřízení žádosti ve smyslu poskytnutí či odmítnutí žádosti o informace z důvodu ohrožení práva obětí trestných činů na ochranu soukromí, neboť o tom nebylo dosud správními orgány rozhodnuto. Skutkové okolnosti případu Stěžovatel, Jan Cibulka, který působí jako datový novinář Českého rozhlasu (server iROZHLAS.cz), podal v červnu 2016 k Policejnímu prezidiu ČR (dále jen „povinný subjekt“) žádost o informace podle zákona o svobodném přístupu k in- formacím, v níž požádal o seznam údajů o všech trestných činech evidovaných za posledních pět let předcházejících podání žádosti, a to v rozsahu: unikátní iden-

7 § 17 odst. 1 zákona o svobodném přístupu k informacím. 8 § 17 odst. 3 zákona o svobodném přístupu k informacím.

9 Nález Ústavního soudu ze dne 21. 5. 2019, sp. zn. I. ÚS 1083/16. Blíže srov. VÍCHA, Ondřej. Aktuální judikatura Ústavního soudu k právu na informace. České právo životního prostředí, roč. XX., č. 4/2020 (58), s. 53. 10 § 17 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím.

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

91