ČPŽP 61

3/2021 Úvodník a snad žádná jiná Správa necenzurovala šíření vědeckého poznání: mám na mysli dokumentární film Silva Gabreta – jak se rodí šumavský horský les 1 , kde diváky provází dokumentem bývalý ministr životního prostředí a tehdejší ředitel odboru ochrany přírody na Generálním ředitelství pro životní prostředí Evropské komise Ladislav Miko 2 . Dokumentární film pojednává o bezzásahovosti v porostech NP Šumava, a ilustruje, jak fungují přírodní procesy při samovolné obnově lesa, při- čemž dokazuje, že přes dramatickou fázi rozpadu se o budoucnost šumavských hvozdů nemusíme bát. Film jsem tehdy viděl u přátel a když jsem si jej chtěl opat- řit na DVD, bylo mi řečeno v Informačním středisku Správy NP Šumava, že tako- vý film neexistuje… Nebylo divu, film si objednalo ještě předchozí vedení Správy NP Šumava, které bylo novýmministrem životního prostředí Tomášem Chalupou mezitím vyměněno za „politicky uvědomělejší 3 “. Na Šumavě si příroda v posledních zhruba deseti letech pomohla víceméně sama. Funguje zde přirozená obnova lesů, přesně, jak to Ladislav Miko v onom dokumentárním filmu předpovídal. Přírodní ekosystémy, nyní navíc obohacené o velmi důležité tlející dřevo, fungují i bez intervence člověka. Díky ponechání zhruba 25tis. hektarů území horského lesa Národního parku Šumava přirozeným procesům jsme navíc svědky mnohých návratů původně vyhubených či vymize- lých druhů, například rysa ostrovida, vlka nebo puštíka bělavého. Díky přirozené obnově přírodních ekosystémů se zde opět daří tetřevu hlušci a vyskytuje se zde ještě stále i tetřívek obecný. Daří se tu opět i sokolu stěhovavému, který byl před více než třiceti lety na pokraji vyhynutí. I na Šumavě se projevují v uplynulých 30 letech klimatické změny. O nich právě ve dnech 31. října až 13. listopadu rokovali odborníci a politici na 26. konferenci smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu ve skotském Glasgow. Jednalo se zároveň o 16. zasedání smluvních stran Kjótského protokolu (CMP16) a třetí zasedání smluvních stran Pařížské klimatické dohody (CMA3). Výsledkem konference je tzv. Glasgowský pakt o klimatu, který byl vyjednán zástupci 197 zúčastněných stran. Kvůli zásahům Indie a Číny, které oslabily snahu o ukončení uhelné energetiky a dotací fosilních paliv, skončila konference přijetímméně přís- né rezoluce, než se všeobecně očekávalo. Glasgowský pakt o klimatu je přesto vů- bec první klimatickou dohodou, která výslovně plánuje postupné snižování využí- vání uhelné energie (avšak nehovoří o jejím postupném ukončení!). Na summitu se jednalo i o lesích. Představitelé více než 100 zemí, v nichž se nachází přibliž- ně 85% světových lesů, se dohodli na ukončení odlesňování do roku 2030, čímž 1 Pro NP a CHKO Šumava vyrobil SKYFILM Prostějov, 2011, 27 min. 2 A pro právníky dodávám, že i spoluautor tzv. červeného komentáře k zákonu č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Miko, L., Borovičková, H. a kol., Nakl. C.H. Beck, Praha: 1.vydání 2005, 2. vydání 2007. 3 Tj. stranické linii tehdejší největší vládní strany poslušnější.

8

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ