ČPŽP 62

4/2021 vědecká TÉMAta s cílem jim předcházet a minimalizovat jejich negativní dopady. Zejména zajistit územní ochranu ploch potřebných pro umísťování staveb a opatření na ochranu před povodněmi a pro vymezení území určených k řízeným rozlivům povodní. Vytvářet podmínky pro zvýšení přirozené retence srážkových vod v území a využívání pří rodě blízkých opatření pro zadržování a akumulaci povrchové vody tam, kde je to možné s ohledem na strukturu osídlení a kulturní krajinu, jako jedno z adaptačních opatření v případě dopadů změny klimatu. V území vytvářet podmínky pro zadržo vání, vsakování i využívání srážkových vod jako zdroje vody a s cílem zmírňování účinků povodní a sucha. Při vymezování zastavitelných ploch zohlednit hospodaření se srážkovými vodami. “ V republikové prioritě č. 21 je podpořen rozvoj lesních porostů a zachování prostupnosti krajiny, v č. 26 je nastavena regulace činností v záplavových územích, v č. 31 je uvedena priorita „ Vytvářet územní podmínky pro rozvoj decentralizované, efektivní a bezpečné výroby energie z obnovitelných zdrojů, šetrné k životnímu prostředí, s cílemminimalizace jejich negativních vlivů a rizik při respektování přednosti zajištění bezpečného zásobování území energiemi. “ Dále se klima výslovně objevuje v rámci vymezení technické infrastruktury na úseku vodního hospodářství (bod 167). Zde je vyzdvižena územní ochrana lo kalit vhodných pro akumulaci povrchových vod pro případné řešení dopadů změny klimatu, především pro snížení nepříznivých účinků povodní a sucha, v dlouhodo bém horizontu (v příštích padesáti až sto letech) . Cílem je pak zajištění dlouhodobé územní ochrany těchto lokalit před jinými aktivitami, které by mohly podstatně ztížit nebo znemožnit jejich budoucí využití pro tento účel. Samotné prosazování budování nových přehrad je však předmětem kritické debaty odborné veřejnosti. V bodě 131 je zmíněna kontroverzní paralelní vzletová a přistávací dráha le tiště Praha Ruzyně, v bodě 198 úkol pro územní plánování krajů vymezit územní rezervu pro průplavní spojení Dunaj–Odra–Labe (D-O-L) včetně zajištění územ ní ochrany do doby rozhodnutí vlády o dalším postupu. (c) Politika architektury a stavební kultury České republiky Na ústřední úrovni územního plánování je nově ve stavebnímzákoně (SZ2021) upravena Politika architektury a stavební kultury České republiky jako dokument s celostátní působností. Jedná se o strategický dokument, který určuje vizi, cíle a opatření k dosažení kvality vystavěného prostředí. 52 Vychází z cíle územního plánování zvyšovat kvalitu vystavěného prostředí sídel, rozvíjet jejich identitu a vytvářet funkční a harmonické prostředí pro každodenní život jejich obyvatel. 53 Pořizuje ji a projednává Nejvyšší stavební úřad a zpracovává Ústav územního roz

52 Viz § 70 SZ2021. 53 Viz § 23 odst. 3 SZ2021.

114

ČESKÉ PRÁVO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ