CYIL 2012

DELIMITATION BETWEEN THE COMMON FOREIGN AND SECURITY POLICY COMPETENCE… DELIMITATION BETWEEN THE COMMON FOREIGN AND SECURITY POLICY COMPETENCE AND OTHER EU EXTERNAL POLICES AFTER THE TREATY OF LISBON: WHERE DOES ARTICLE 40 TEU LEAVE US? Abstract: This article explores the nature and scope of the Common Foreign and Security Policy (CFSP) after the entry into force of the Treaty of Lisbon and its relationship with other EU external policies. It starts with a brief description of the nature of the specific CFSP competence and then describes the situation before the Treaty of Lisbon, when the CFSP was rather limited by the “non-affectation” clause in (former) Art. 47 TEU. The situation changed substantially with the Treaty of Lisbon, since the CFSP was made equal to other external policies under the TFEU in an attempt to create a more coherent framework for the Union’s external action. However, due to the common set of Union objectives in external action, it is now difficult to ascertain whether and to what extent the CFSP legal basis should be used, since the standard “centre of gravity” test employed by the Court of Justice does not work properly in the new context. Possible theoretical approaches and their practical consequences and problems are discussed in detail, as well as the pending case C-658/11 European Parliament v. Council, which illustrates the tensions among the EU institutions in the area of external action and will have significant impact on the delimitation of the CFSP in the future. Resumé: Tento článek zkoumá povahu a rozsah Společné zahraniční a bezpečnost ní politiky (SZBP) po vstupu Lisabonské smlouvy v platnost a její vztah k ostatním vnějším politikám EU. Na úvod je stručně popsána povaha specifické pravomoci SZBP a dále rozebrána situace před Lisabonskou smlouvou, kdy byla SZBP poněkud omezena klauzulí „nedotknutelnosti“ v (bývalém) čl. 47 SEU. Situace se podstatně změnila s Lisabonskou smlouvou, neboť SZBP byla postavena naroveň ostatním vnějším politikám obsaženým v TFEU, ve snaze o vytvoření koherentnějšího rámce pro vnější činnost Unie. Nicméně vzhledem ke společnému souboru cílů pro vnější činnost Unie je nyní obtížné určit, zda a v jaké míře by měl být použit právní základ SZBP, neboť standardní test „těžiště“ opatření, používaný Soudním dvorem, není v novém kontextu plně použitelný. Podrobněji jsou diskutovány možné teoretické přístupy a jejich praktické důsledky a problémy, jakož i probíhající řízení ve věci C-658/11 Evropský parlament v. Rada, jež ilustruje napětí mezi orgány EU v oblasti vnějších vztahů a bude mít významný dopad na vymezení SZBP do budoucna. 1 The author is the Director of the EU Law Department at the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic (MFA). However, the opinions expressed in this article are solely those of the author and do not necessarily correspond with the official position of the MFA and do not bind this institution in any way. This article is based on a conference paper presented at the international conference “ New Challenges for the European Union ”, held on 9-10 November 2011 at the University of Economics in Prague. Emil Ruffer 1

3