CYIL 2012

ARMED INTERVENTION IN CONTEMPORARY INTERNATIONAL LAW

ARMED INTERVENTION IN CONTEMPORARY INTERNATIONAL LAW

Josef Mrázek

Abstract: Since the 1990’s there has been a tendency mainly by the US and the NATO countries increasingly to resort to armed force to intervene in the “failed” or “rogue” states. Military interventions have been motivated mostly by humanitarian and security concerns (mainly to root out terrorism). This article examines the international legal framework which has evolved since the adoption of the UN Charter. The author’s view is that there is still no clear legal basis for military interventions outside the authorisation of the UNSC. Nevertheless there are humanitarian emergencies which are evoking reasons for various kinds of interventions. The legal basis for military intervention without SC authorisation (e.g. Kosovo, Iraq) remains controversial. Besides, there is a growing number of “realists”, who prefer the use of power in foreign policy, stressing the importance of national interests. The legal status of military intervention poses a serious challenge to contemporary international law and, as said by former Secretary-General Kofi Annan, it presents a “core challenge to the Security Council and the United Nations as a whole…” 1 The legal doctrine of humanitarian intervention, including the new concept of “responsibility to protect” 2 , remains controversial, despite strong efforts to legalise even unilateral humanitarian interventions. Resumé: Od devadesátých let existuje rostoucí tendence intervenovat vojensky v „darebáckých“ nebo politicky „ztroskotaných“ (failed) státech. Vojenské intervence jsou motivovány většinou humanitárními a bezpečnostními důvody. Článek zkoumá mezinárodněprávní rámec, který se vyvinul po přijetí Charty OSN. Podle názoru au tora neexistuje jasný právní základ pro ozbrojenou intervenci mimo zmocnění RB OS. Nicméně nelze popírat, že existují naléhavé humanitární situace, které přinášejí ar gument pro různé druhy intervencí. Právní základ pro ozbrojené intervence bez zmocnění RB (např. Kosovo, Irák), zůstá vá kontroverzní. Kromě toho roste počet tzv. realistů (zejména v USA), kteří preferu jí použití síly v zahraniční politice při zdůrazňování národních zájmů. Právní status ozbrojené intervence představuje vážnou výzvu soudobému mezinárodnímu právu. Jak uvedl bývalý generální-tajemník OSN Kofi Annan, jde o „základní výzvu“ Radě bezpečnosti a OSN jako celku. Právní doktrína humanitární intervence, včetně nové koncepce „odpovědnosti chránit“, zůstává kontroverzní, a to navzdory silnému úsilí o legalizaci dokonce i unilaterálních humanitárních intervencí. 1 Report on the Work of the Organization UN Doc. A/54/1, at para 66, UNYB 1999 p. 10; see also UN Press Release SG/SM/7136, GA 19596 Sept. 20, 1999. 2 UN Doc.A/63/677, Implementing the responsibility to protect, Report of the Secretary General, 12 January 2009.

63