CYIL vol. 10 (2019)

CYIL 10 ȍ2019Ȏ

HEAD OF STATE IMMUNITY IN TRIANGULAR RELATIONS …

HEAD OF STATE IMMUNITY IN TRIANGULAR RELATIONS. THE CASE OF AL-BASHIR BEFORE THE ICC Hanna Kuczyńska, Karolina Wierczyńska Abstract: In its last decision on the cooperation of Jordan the Appeals Chamber of the International Criminal Court referred inter alia to the issue “whether Head of State immunity finds application in a situation where the Court requests a State Party of the Rome Statute to arrest and surrender the Head of State of another State (in this instance, Sudan), which, while not being party to the Rome Statute, is the subject of a referral to the Court by the UN Security Council (further SC or UN SC) and, in terms of Resolution 1593, obliged to fully cooperate with the Court.” Specifically, the question was whether the president of Sudan, which is not a State Party of the ICC Statute, Omar Al-Bashir, was immune from the jurisdiction of Jordan, which is an ICC State Party, when it executed an arrest warrant issued by the ICC in a case referred to the Court by the resolution of the SC. The Appeals Chamber concluded that Jordan was obliged to execute the ICC arrest warrant as in result of the SC resolution the status of Sudan versus the ICC was equated with that of a State Parties to the Rome Statute. Thus, the obligation to cooperate with the ICC rested on both states – including Jordan because of obligation of all State Parties to cooperate with the ICC. In the contribution this decision is analysed particularly in the context of vertical and horizontal relationship between State Parties and the ICC and the obligation of third states in the context of the Security Council resolution. The ambiguous relation between the ICC and the SC, arising from this decision, will also be analysed. Resumé: Poslední rozhodnutí odvolacího senátu Mezinárodního trestního soudu ve věci spolupráce Jordánska s ICC odkazovalo mimo jiné na otázku, “zda imunita hlavy státu bude uplatněna v situaci, kdy Soud požádá smluvní stranu Římského statutu, aby zatkla a předala mu hlavu státu jiného státu (v tomto případě Súdánu), který, i když není stranou Římského statutu, je předmětem postoupení situace Soudu Radou bezpečnosti OSN (dále SC nebo UN SC), a v souladu s rezolucí 1593 je povinen plně spolupracovat se soudem”. Konkrétně se jednalo o otázku, zda prezident Súdánu Omar Al-Bashir má imunitu vůči jurisdikci Jordánska, které je smluvní stranou ICC při výkonu zatýkacího rozkazu vyda- ného ICC v případě předloženém Soudu rezolucí SC. Odvolací senát dospěl k závěru, že Jordánsko bylo povinno vykonat zatýkací rozkaz ICC, protože v důsledku rezoluce SC byl vztah Súdán versus ICC srovnatelný se vztahem smluvní strany Římského statutu. Povin- nost spolupracovat s ICC tak spočívala na obou státech – a na Jordánsku kvůli povinnosti všech smluvních států spolupracovat s ICC. V příspěvku je toto rozhodnutí analyzováno zejména v souvislosti s vertikálním a horizontálním vztahem mezi smluvními státy a ICC a povinností třetích států v souvislosti s rezolucí Rady bezpečnosti. Rovněž bude analyzován nejasný vztah mezi ICC a SC vyplývající z tohoto rozhodnutí. Key words : International Criminal Court, Head of State immunity, Security Council, cooperation with the ICC, Al-Bashir. About the Authors: Hanna Kuczyńska , dr. hab. iur., since 2015 Associate professor at the Institute of Law Studies of the Polish Academy of Sciences in Warsaw (in the Institute from 2004). A judicial

47