CYIL vol. 11 (2020)

CYIL 11 (2020) THE CONTEMPORARY ISSUES OF POST-MORTEM PERSONAL DATA … THE CONTEMPORARY ISSUES OF POST-MORTEM PERSONAL DATA PROTECTION IN THE EU

AFTER GDPR ENTERING INTO FORCE Ondrej Hamuľák, Hovsep Kocharyan, Tanel Kerikmäe

Abstract: This research will be devoted to the analysis of problematic aspects and contemporary challenges of post-mortem personal data protection in the framework of the EU after the General Data Protection Regulation (hereinafter – the GDPR) 1 entered into force. In the legal literature this research topic is still poorly understood despite the fact that the issue of personal data protection, especially after GDPR entered into force, remains one of the most relevant and controversial topics of scientific research in EU and human rights law. The relevance of this research is primarily due to the fact that the amount of processed personal data on the Internet is growing dynamically, and technological progress is exacerbating this process. On the one hand, the processing of personal data of a deceased person is often left to the whim of Internet service providers, but on the other hand, the issue of protecting the posthumous reputation and privacy of the deceased, as well as the moral interests of the relatives come to the fore. In this context, the following questions arise: What happens to a person’s personal data after his death? What risks does the EU legislator’s policy on post-mortem data protection contain? Is there any need to protect post- mortem personal data at the EU level, and if so, what approach may be the most effective and reasonable for the EU? In this study, taking into account the theoretical approaches of researchers, as well as the legal practice of the EU Member States and the judicial practice of the European Court of Justice (hereinafter – the CJEU) and the European Court of Human Rights (hereinafter – the ECtHR), the authors aim to find reasoned answers to the above questions, as well as propose solutions to existing problems in the specified area of law. Resumé: Tento článek je věnován analýze problematických aspektů a současných výzev v oblasti ochrany osobních údajů zesnulých osob v rámci EU po vstupu obecného nařízení o ochraně osobních údajů („GDPR“) v platnost. V právní literatuře je toto téma řešeno pou- ze okrajově, přestože otázka ochrany osobních údajů, zejména po vstupu GDPR v platnost, zůstává jedním z nejdůležitějších a nejkontroverznějších témat vědeckého výzkumu v právu EU i v oblasti lidských práv. Relevance tohoto výzkumu je způsobena především skutečnos- tí, že množství zpracovávaných osobních údajů na internetu dynamicky roste a technolo- gický pokrok tento proces akceleruje. Na jedné straně je zpracování osobních údajů zemřelé osoby často ponecháno v diskreci poskytovatelů internetových služeb, na druhé straně se stále častěji objevují problémy ochrany posmrtné pověsti a soukromí zesnulého, jakož i mo- rálních zájmů jeho příbuzných. V této souvislosti vyvstávají následující otázky: Co se stane s osobními údaji osoby po její smrti? Jaká rizika a nedostatky lze objevit v právní regulaci ochrany osobních údajů po smrti na úrovni EU? Je třeba chránit osobní údaje po smrti na úrovni EU, a pokud ano, jaký přístup může být v EU nejúčinnější a nejvhodnější? Tento text zohledňuje doktrinální debaty i právní praxi v členských státech EU, jakož i soudní 1 The Regulation (EU) 2016/679 of the European Parliament and of the Council of 27 April 2016 on the protection of natural persons with regard to the processing of personal data and on the free movement of such data, and repealing Directive 95/46/EC (General Data Protection Regulation) (Text with EEA relevance). Available at: https://eur-lex.europa.eu/eli/reg/2016/679/oj

225

Made with FlippingBook flipbook maker