CYIL vol. 15 (2024)

CYIL 15 ȍ2024Ȏ

PROSECUTING „HATE SPEECH“ AT THE IMT, NUREMBERG …

PROSECUTING “HATE SPEECH” AT THE IMT, NUREMBERG: A HISTORICAL REFLECTION Avitus A. Agbor

Abstract: Even though legal scholars have critiqued the trials at the International Military Tribunal, Nuremberg, one must acknowledge that on many aspects, the IMT, Nuremberg, served as a baptismal locus: one of those is the successful criminalisation of instigation as a mode of participation and the prosecution of two individuals for instigating the crimes over which the IMT, Nuremberg, had jurisdiction. The conviction of Julius Streicher, as would be known in international criminal law, would eventually influence the prohibited and punishable acts in the Genocide Convention and other key legal developments on the international plane. Streicher’s conviction for the publication of anti-Semitic materials, from both a legal and political lens, would form the crux of anti-hate speech discourse. It would also be felt in the prosecution and conviction of individuals at the Trial and Appeal Chambers of the two ad hoc international criminal tribunals (ICTY and ICTR). This paper appraises the impact of the Julius Streicher judgment, conviction, and contribution to the recognition of similar kinds of speeches and literature in the planning, preparation or commission of serious crimes in international law, notably the Genocide Convention. It also explores some of the blind spots that have become contentious in international criminal justice, for example, the academic use of the phrase “hate speech” and the requirement of causation for the conviction of the accused. Resumé: I když právní vědci kritizovali procesy u Mezinárodního vojenského tribunálu (IMT) v Norimberku, je třeba uznat, že v mnoha ohledech sloužil IMT v Norimberku jako místo křtu: konkrétně také ve smyslu úspěšné kriminalizace účasti a stíhání osob za podněcování ke zločinům, nad nimiž měl jurisdikci IMT v Norimberku. Odsouzení Ju lia Streichera nakonec ovlivnilo úpravu zakázaných a trestných činů v Úmluvě o genocidě, jakož i další právní vývoj na mezinárodní úrovni. Streicherova odsouzení za zveřejňování antisemitských materiálů z právního i politického hlediska následně tvořilo jádro diskurzu proti nenávistným projevům. Bylo to také vnímatelné při stíhání a usvědčování jednotlivců v soudních a odvolacích senátech dvou mezinárodních trestních tribunálů ad hoc (ICTY a ICTR). Tento článek posuzuje dopad rozsudku a odsouzení Julia Streichera a také příspěv ku k uznání podobného druhu projevů a literatury při plánování, přípravě nebo páchání závažných zločinů v mezinárodním právu, zejména v Úmluvě o genocidě. Zkoumá také některá hluchá místa, která se stala spornými v mezinárodní trestní judikatuře, například akademické použití fráze „nenávistné projevy“ a požadavek na příčinnou souvislost pro od souzení obviněného. Keywords: hate speech, IMT, Nuremberg, Genocide Convention, Statute of the ICTR, Statute of the ICTY, freedom of expression, anti-Semitism, Der Stürmer About the Author : Professor Avitus A. Agbor is a research Professor of Law in Faculty of Law North-West University, Potchefstroom, South Africa. Email: Avitus.Agbor@nwu.ac.

191