CYIL vol. 8 (2017)

CYIL 8 ȍ2017Ȏ FAILURE TO REACT AS EVIDENCE OF OPINIO IURIS FAILURE TO REACT AS EVIDENCE OF OPINIO IURIS (A COMMENT TO THE ILC’S FIRST DRAFT

CONCLUSIONS ON IDENTIFICATION OF CUSTOMARY INTERNATIONAL LAW) Pavel Caban *

Abstract: This article is focused on the general proposition that “failure to react over time to a practice may serve as evidence of acceptance as law ( opinio juris ), provided that States were in a position to react and the circumstances called for some reaction”, formulated in conclusion 10, paragraph 3 of the draft conclusions on identification of customary international law, adopted by the International Law Commission on first reading in 2016. The article examines whether this conclusion appropriately reflects the practice of states, i.e. various ways in which states react to the conduct of other states in different circumstances, and whether this conclusion, in certain contexts, could not lead to legal misrepresentation of the significance of the States’ failure to react. Resumé: Tento příspěvek se zaměřuje na posouzení obecné teze, podle níž „opomenutí reagovat v průběhu času na praxi jiných států může sloužit jako doklad přijetí dané praxe jako právně závazné ( opinio iuris ), jestliže státy byly schopny reagovat a okolnosti reakci vyžadovaly“. Tato teze je obsažena v závěru 10, odst. 3 návrhu závěrů k identifikaci mezinárodního práva obyčejového, jejž přijala Komise pro mezinárodní právo v prvním čtení v roce 2016. V článku je diskutována otázka, zda tento závěr náležitě odráží praxi států, tj. různé způsoby, jimiž státy reagují na chování jiných států za různých okolností, a zda takovýto obecný závěr nemůže v určitých případech zkreslit právní význam opomenutí států reagovat na praxi jiných států. Key words : customary international law; opinio iuris ; failure to react; acquiescence; specially affected state; particular (local) customary international law. On the author: JUDr. Pavel Caban, Ph.D . (*1976) graduated from the Faculty of Law of Charles University in Prague (1999), where he also received his Ph.D. (2006) and externally taught public international law (2006–2009). He is an employee of the Ministry of Foreign Affairs of the Czech Republic: from 2000 to 2009 he worked at the International Law Department of the Ministry of Foreign Affairs; from 2009 to 2013 he was posted in the Embassy of the Czech Republic in the Kingdom of the Netherlands; since then he has been working again at the International Law Department of the MFA CR.

107