CYIL vol. 9 (2018)

CYIL 9 ȍ2018Ȏ RIGHT TO CITIZENSHIP BETWEEN INTERNATIONAL LAW AND POLITICS… RIGHT TO CITIZENSHIP BETWEEN INTERNATIONAL LAW AND POLITICS, WITH AN EMPHASIZE TO ITS IMPLEMENTATION IN THE STATE IN TRANSITION: A MONTENEGRO PERSPECTIVE Ivana Jelić Abstract: As legally complex and politically sensitive issue, the institute of citizenship is perceived as a civil right or the right of a state, deriving from its sovereignty. Which of those meaning is valid depends on the kind of the concerned state regime, and sometimes on specific circumstances. In modern democracy, citizenship is the human right and every person is entitled to it. If a state is under the circumstance of legal succession, like the most states of the Western Balkans, the right to citizenship depends greatly on a new state’s perception on preserving the statehood and national identity. The article focuses on analysis of international legal standards on the right to citizenship, showing some constrains in their application in a multinational state of Montenegro, which has passed through the process of regaining its independence, became an EU candidate country, has almost overcome political and economic transition, inheriting a burden of legal and political issues concerning the succession after dissolution of Former Yugoslavia. It has also faced a problem of long-staying refugees, after the armed conflicts from the region. The author also gives lege ferenda proposals and critically examines the international legal standards’ application in this small country with very restrictive approach towards its citizenship’ acquirement, while at the same time insisting on wider integrations and, consequently, on the European citizenship. Resumé: Institut občanství je jako právně složitá a politicky citlivá problematika vnímán jako občanské právo, nebo jako právo státu odvozené z jeho suverenity. Který z těchto vý- znamů platí, závisí na typu dotčeného státního režimu a někdy i na konkrétních okolnos- tech. V moderní demokracii patří občanství k základním lidským právům a každý má na něj právo. Pokud se stát nachází za okolností sukcese, jako většina států západního Bal- kánu, právo na občanství velmi závisí na vnímání nového státu, pokud jde o zachování státnosti a národní identity. Článek se zaměřuje na analýzu mezinárodněprávních standard, týkajících se práva na ob- čanství, zdůrazňuje určité překážky při jejich uplatňování v mnohonárodním státu Černá Hora, který prošel procesem obnovení své nezávislosti, stal se kandidátskou zemí EU, téměř překonal politické a ekonomické přechodné období, zděděnou zátěž právních a politických otázek týkajících se sukcese po rozpadu bývalé Jugoslávie. Také čelil problému dlouhodobě pobývajících uprchlíků v souvislosti s ozbrojenými konflikty v tomto regionu. Autorka rovněž předkládá návrhy de lege ferenda a kriticky zkoumá uplatňování mezinárod- něprávních norem v této malé zemi s velmi restriktivním přístupem k nabývání občanství, a současně klade důraz na širší integraci a tudíž na evropské občanství. Key Words: dual citizenship, human rights, Montenegro, national identity, succession. About the Author: Ivana Jelić, LL.M, Ph.D. , is an Associate Professor of Public International Law and International Human Rights Law at the Faculty of Law and Faculty of Political

229