DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

v kožené tašce. Před dveřmi misie stála hlídka s na– sazenými bodáky. V tlačenici projel bajonethrudí jed– noho vojína, který rovněž na místě vykrvácel. Když generál zvěděl o těch neštěstích, ještě téže noci zavo– lal vrchního bonzu z pagody a dal si od něho věc vy– ložiti. Bonza hádal a usoudil, že »osud je špatný«, že v komediích nelze pokračovati, jak měl generál v ú– myslu konati ještě po pět následujících nocí. Kostel byl tedy uzavřen a vydán rozkaz, že od dalších před­ stavení bude upuštěno. Tzekiang 1933 červenec. Z HLUBIN POHANSTVA Krásné jest líčení cesty Pána Ježíše Samařskem, když odpočíval u studny Jakubovy. Přišla Samaritán– ka vážit vodu. Ježíš řekl: »Dej mi píti. « Rozhovorem o vodě studny Jakubovy dospěl Božský Spasitel k zje– vení vody živé, jejíž jest věčně vytryskujícím prame– nem, po které vodě žena zatoužila. Dále jí Ježíš řekl: · »Ženo, věř mi- přichází hodina a jest tu, kdy praví ctitelé budou se klaněti Otci v duchu a v pravdě; ne– boť i Otec hledá takových, kteří by .se mu tak kla– něli « . A skutečně, žena, s kterou takto hovořil, se stala na místě věrozvěstem: »Tu nechala žena konev svou a odešla do města a řekla oněm lidem: » Pojďte a viz– te člověka, který mi pověděl všecko, co jsem učinila; není-li on Kristus? « Mezitím přišli učedníci a prosili unaveného Krista, aby pojedl. On však odepřel, touže po spáse Samaritánů, z města k němu přicházejících, a poučoval učedníky: »Nepravíte-liž vy: »Ještě čtyři měsíce a bude žeň? « Hle, pravím vám: Pozdvihněte očí svých a podívéjte se na krajiny, že jsou již bílé ke žni.« -Z toho města pak mnoho Samaritánů uvěřilo v něho pro slova ženy, která vydávala svědectví. - A mnohem více jich uvěřilo pro slova jeho. (Jan 4.) Počíná u nás zájem pro misie, ono velké tažení Církve za spásu duší. Nejeden snad slyší v hloubi srdce slova Ježíšova: »Dej mi píti.« - »Praví ctitelé budou se klaněti Otci v duchu a v pravdě, neboť i Otec hledá takových, kteří by se mu klaněli. « - Kolik však jest jich kdož uposlechnou, nechají konev 110