DESET LET ZA ČÍNSKOU ZDÍ

Před odchodem se opět účastníci shromáždí v kos– tele. Těžce se jim odchází, se slzami v očích se loŮčí s milostnou Matičkou Boží, vlídně se usmívající. Mi– sionář pronáší řeč na rozloučenou, zve všechny křes­ ťany i pohany k trůnu Matky Boží do Ton-glu pro příští rok. Průvod odchází za zpěvu a modliteb. Kéž Matka Boží v Ton-glu přivede k svému Bož– kému Synu věřící i nevěřící, všem vyprosí daru víry, pomůže misionářům v nesmírných obtížích dnešních dob, vyprosí Číně míru a odvrátí od nás válku, pří­ činu zla a zkázy! Poutní místo Matky Boží v Ton-glu jest na nej– zazším východě. Na ostrově Ceyloně, v Přední Indii, jest také slavné poutní místo Naší Paní ceylonské v Madu, kde počali tamější křesťané uctívati Rodičku Boží již roku 1670 za holandského pronásledování. Do těchto »indických Ltird« putuje každoročně v červnu 150.000 poutníků. Tak sláva Matky Boží jest hlásána po všech končinách země. Tzekiang 1932. CESTA ZA RÝŽÍ Letošní rok (1934) postihlo zdejší střední kraje Číny katastrofální sucho. Rýže uschla u samé země; nás– ledkem toho je zde hlad, nedostatek, drahota, což vše rozněcuje ještě více jitření komunistů. Vládní vojsko přes všechnu bídu vymáhá vysoké kontribuce, různá cla a přirážky. Na svém novém stanovišti, v městě Pengtsch . na Jang-tse-kiangu, jsem uprostřed zmatků a nesnází všeho druhu. Jest mi však útěchou, že zde kráčím ve šlepějích mučedníka. Můj zdejší předchůdce, P . Von Arx, švýcarský lazarista, byl komunisty odvlečen do zajetí dne 16. října 1930 a již po čtyři roky není o něm žádných zpráv. Jistě zahynul v té rudé záplavě . .. Jelikož po tolik let byla misie opuštěna, první mou starostí bylo zřídit školy pro křesťany a čekatele. Le– tos následkem řádění komunistů a neúrody se sem uteklo na 80 venkovanů, mladých i starých, z větší části čekatelů křtu 'Svatého. To mi však působí ne– málo starostí, jelikož musím všechny živit a zde rýže nelze nakoupiti. 59