DŮKAZNÍ PROSTŘEDKY A JEJICH PŘÍPUSTNOST ZEJMÉNA SE ZAMĚŘENÍM NA KAMEROVÉ SLEDOVÁNÍ / Jakub Morávek (ed.)

ných porušení pracovněprávních povinností zaměstnance, která směřují vůči zaměst- navateli či ho jinak poškozují. 18 S ohledem na zákonný požadavek co největšího respektování zaměstnancovy osobní sféry musí být tajný monitoring prováděn pouze po nezbytně nutnou dobu a jeho rozsah být omezen na funkčně či místně vymezený okruh zaměstnanců (např. zaměstnanci pracující u kas či ve skladě), 19 u kterých se zaměstnavatel dle objektivních okolností domnívá, že spáchali trestný čin či se dopustili závažného porušení pracov- něprávních povinností. Sledování tak nemusí směřovat pouze vůči konkrétnímu za- městnanci, v žádném případě se však nesmí jednat o preventivní kontrolu dodržování povinností ze strany zaměstnanců. 20 I v případě skrytého monitoringu se na zaměstnavatele vztahuje informační po- vinnost dle nařízení GDPR, neboť nahráváním videozáznamu dochází ke zpracování osobních údajů. Aby nedošlo k zmaření účelu skrytého sledování, odborná literatura 21 se přiklání k názoru, že postačí pouhé obecné sdělení zaměstnancům, že existuje urči- té podezření ze spáchání trestného činu, popř. závažného porušení pracovněprávních povinností, a za tímto účelem mohou být zavedena kontrolní opatření. Tímto by měl zaměstnanec získat alespoň základní informace o možném sledování včetně skrytého monitoringu. 2.4 Instalování napodobenin videokamer Německé pracovní soudy se ve své judikatuře zabývaly i problematikou instalování napodobenin videokamer (atrap). 22 Dle současného názoru podléhají atrapy stejné- mu režimu jako kamery opravdové. Důvodem je skutečnost, že zaměstnanci nemusí být schopni rozlišit atrapu od skutečného zařízení, a tudíž u nich mohou napodo- beniny vyvolat totožný pocit, že jsou sledováni, jako v případě pravých kamer (tzv. Überwachungsdruck). 23 Pokud se tedy zaměstnavatel rozhodne atrapy zavést, musí i zde provést zvážení dotčených zájmů, zhodnotit přiměřenost atrap a informovat za- městnance. Zde se ovšem nabízí otázka, zda právě díky informační povinnosti neztratí atrapy videokamer svoji hlavní výhodu, neboť pokud zaměstnanci budou informová- ni, že se jedná pouze o napodobeniny, nebudou motivováni přizpůsobovat své chování a zaměstnavatel tak nedosáhne svého cíle.

18 Rozsudek BAG ze dne 22. 9. 2016, sp. zn. 2 AZR 848/15. 19 Rozsudek BAG ze dne 20. 10. 2016, sp. zn. 2 AZR 395/15. 20 Např. rozsudek BAG ze dne 29. 6. 2017, sp. zn. 2 AZR 597/16. 21 STÜCK, Volker, Überwachung und Kontrolle von Arbeitnehmern nach neuer Rechtsprechung. MDR –

Monatsschrift für Deutsches Rechts. (23/2017), S. 1340-1345. ISSN 0340-1812. 22 Např. rozsudek Zemského soudu v Bonnu ze dne 16. 11. 2008, sp. zn. 8 S 139/04. 23 Rozsudek Spolkového soudu ze den 16. 3. 2010, sp. zn. Az. VI ZR 176/09.

63