Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

doby, konkrétní dobu výkonu práce si určuje zaměstnanec sám, platí pro něho však limity maximální délky pracovní doby. Dojde – li k přerušení práce z důvodu prostoje nebo z důvodu způsobeného nepříznivými povětrnostními vlivy, není zaměstnavatel povinen platit zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu. Domáckým zaměstnancům nepřísluší náhrada mzdy nebo platu při tzv. jiných důležitých osobních překážkách v práci (§ 199 odst. 2 ZP), náleží jim náhrada mzdy nebo platu u překážky v práci z důvodu svatby, pohřbu a přestěhování. V těchto případech a pro účely náhrad podle § 192 ZP je nutné pro tyto účely stanovit „fiktivní“ rozvržení pracovní doby do směn, které je zaměstnavatel pro tento účel povinen určit. Teoreticky by bylo možné sjednat i normování práce. 10 Podle ust. § 317 písm. c) ZP nepřísluší zaměstnanci mzda nebo plat nebo náhradní volno za práci přesčas ani náhradní volno nebo náhrada mzdy anebo příplatek za práci ve svátek. Zákon nevylučuje však poskytování dalších pří platků např. příplatek za práci přesčas, ledaže by byla mzda sjednána s přihlédnutím k případné práci přesčas. Poměrně strohá právní úprava ponechává účastníkům pracovněprávního vztahu prostor pro sjednání dalších podmínek výkonu práce na dálku. Zákoník práce neu možňuje, aby zaměstnavatel mohl výkon práce z domova zaměstnanci nařídit, na vý konu práce z domova se lze pouze dohodnout. Dohodu o výkonu práce z domova je možné uzavřít jako samostatnou dohodu nebo jedno z ujednání pracovní smlouvy, případně dohod konaných mimo pracovní poměr. Vzhledem k stručné právní úpravě musí zaměstnavatel a zaměstnanec dohodnout další podmínky práce. Je vhodné, aby si zaměstnanec vedl písemnou evidenci odpra covaných hodin a evidenci splněných úkolů. Zaměstnavatel určuje termíny, ve kterých má zaměstnanec splnit zadanou práci a způsob předávání výsledků své práce. Ze strany zaměstnavatele musí být práce efektivně kontrolována. V literatuře se už v minulosti objevovaly články poukazující na možná rizika práce z domova, týkající se zejména BOZP a problematiky pracovních úrazů. Právě ochra na BOZP nedělá rozdíly mezi zaměstnanci, kteří pracují na pracovišti zaměstnavatele a těmi, kteří pracují z domova. Zaměstnanci pracující z domova musí dodržovat všech ny povinnosti BOZP jako kdyby pracovali u zaměstnavatele, musí dodržovat určené pracovní prostředky, přidělené osobní ochranné pracovní prostředky a nesmí požívat alkoholické nápoje v pracovní době apod. Zaměstnavatel musí dodržovat povinnosti stanovené zákoníkem práce i vůči zaměstnancům pracujícím z domova, ale má ztíže né podmínky k jejich naplňování. Zaměstnavatelé to řeší přidělením svých pracov ních prostředků zaměstnanci, příp. lze určité povinnosti stanovit v pracovní smlouvě. Možnost zaměstnavatele kontrolovat domácí pracoviště za účelem zajištění odpovída jících pracovních podmínek a bezpečného pracovního prostředí, lze považovat za pro blematické, i když cílem by byla prevence pracovních úrazů. Současná právní úprava 10 ŠTEFKO, M. In: BĚLINA, M., DRÁPAL, L. a kol.: Zákoník práce . Komentář. 3 vydání. Praha: C.H. Beck, 2019, s. 1258.

41