Morávek, J., Pichrt, J. (eds.) Pracovní právo a sociální ochrana v nejisté době

nanců, kteří prokáží, že převážně sami pečují o osobu závislou na pomoci jiné oso by (ve stupních II až IV). 24 Podle současné právní úpravy mají tyto osoby (dále jen „pečující osoby“) právo požádat o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby. Zaměstnanec má povinnost takové žádosti vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody (ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce). Nově se upřesňuje vyžadovaná písemná forma takové žádosti ze strany pečující osoby, současně se výslovně zmiňuje také možná jiná vhodná úprava kratší pracovní doby (např. zaměstnanec má již kratší pracovní dobu a požádá o změnu rozsahu svého úvazku). Vedle toho by v nové právní úpravě mělo být zakotveno obdobné právo pečujících osob požádat písemně o výkon práce z jiného místa, než je pracoviště zaměstnavatele (navrhované znění ustanovení § 241 odst. 3 zákoníku práce). Zaměstnavatel by měl mít povinnost takové žádosti vyhovět, pokud tomu nebrání (opět) vážné provozní důvody nebo (oproti úpravě pracovní doby také) povaha vykonávané práce. Je zřejmé, že u některých druhů práce není práce z domova z podstaty věci možná, ustanovení proto musí dávat zaměstnavateli možnost z legitimních důvodů takové žádosti nevyho vět, přičemž tato možnost je logicky širší než u úpravy délky pracovní doby. Zatímco zkrácení úvazku jednoho zaměstnance může zaměstnavatel pokrýt prací jiných zaměst nanců (případně i přijetím nového zaměstnance), práce, u nichž je vyžadovaná osobní přítomnost zaměstnance na pracovišti, nahradit prací z domova nelze. Dále by se měl dle návrhu novely do ustanovení § 241 zákoníku práce doplnit odst. 4, který zakládá právo pečující osoby požádat později písemně zaměstnavatele o obnovení původních pracovních podmínek (zaměstnavatel opět může nevyhovět pouze tehdy, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody), a odst. 5, z kterého vyplý vá povinnost zaměstnavatele písemně odůvodnit zamítnutí výše uvedených žádostí. Dále považuji za podstatné doplnit, že pokud by zaměstnavatel nerespektoval požadavek přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn k potřebám zaměstnanců pečujících o děti, mohl by se v krajním případě (zejména v případě zcela flagrant ního porušení) dopustit diskriminace z důvodu mateřství nebo otcovství, která má podle § 2 odst. 4 antidiskriminačního zákona povahu diskriminace z důvodu pohlaví. Dodržování zásady rovného zacházení v této oblasti je třeba chápat jako velmi význam nou povinnost zaměstnavatelů právě ve vztahu k zesouladnění pracovního a rodinného života. 25

24 Blíže k vymezení viz ustanovení § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. 25 KRIŽAN, Viktor. Právo na rodinu a pracovnoprávne vzťahy. In: MORAVČÍKOVÁ, Michaela; KRI ŽAN, Viktor (eds.). Sloboda jednotlivca a svet práce . Praha: Leges, 2014, s. 95.

55