PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

půrné programy vlády (např. program Antivirus kompenzující zaměstnavatelům ná- klady na zaměstnance) 3 . Kromě kategorie jednoznačných zaměstnanců tu však máme i kategorii osob, které konají závislou práci mimo pracovněprávní vztah, resp. projevují naoko vůli uzavřít občanskoprávní smlouvu namísto smlouvy pracovní. Současná krize nám jednak odhaluje nedokonalost právní úpravy v této oblasti a zároveň dává příleži- tost se tomuto tématu opětovně věnovat. Příspěvek se proto zaměří na stav, který je v laické veřejnosti znám jako „švarcsys- tém“ nebo též „zaměstnání na živnostňák“, byť se jedná o pojmy neprávní a z pohledu práva nesmyslné. Nastíněny budou důvody, pro něž je tento způsob výkonu stále vyu- žíván a ve druhé části bude uvedeno, jak na tento stav nahlíží právo. 2. Tzv. „švarcsystém“ Jak již bylo zmíněno v úvodu, stav, kdy jedna osoba koná pro osobu druhou závis- lou práci, avšak nikoliv na základě pracovní smlouvy, jmenování či na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, nýbrž na základě některé z občan- skoprávních smluv (např. smlouvy o dílo), bývá laicky označován jako „švarcsystém“. Osoba konající práci má pro svou činnost živnostenské oprávnění a je na první pohled osobou samostatně výdělečně činnou. Tímto se naoko dostáváme ze sféry pracovního práva, a tudíž na první pohled i mimo ochranu, kterou pracovněprávní normy posky- tují, což má v dnešní době pro řadu osob fatální následky v podobě absence jakéhoko- liv příjmu a nejistoty ohledně možnosti zajištění si základních prostředků pro obživu. Typickým je tento způsob výkonu práce zejména ve stavebnictví (např. zedníci, malíři, svářeči), některých službách (např. kadeřníci, moderátoři) anebo také v rámci umělecké činnosti. U posledně zmíněné oblasti, byl nad to v poslední době podpořen výkon umělecké činnosti jakožto činnosti samostatné také rozhodnutím Nejvyššího soudu 4 z letošního roku, který činnost výkonného umělce označil za činnost krea- tivní, postavenou částečně na improvizaci a odvíjející se od uchopení role či partu konkrétním umělcem. Na základě tohoto zhodnocení dospěl Nejvyšší soud k závěru, že propuštění tří sólistek opery z organizačních důvodů a následné přijetí „externistů“, tj. osob samostatně výdělečně činných na jejich místo, bylo v souladu se zákoníkem práce. 5 Nejen tyto tři opěrní pěvkyně, ale také řada dalších umělců a „osob samostatně výdělečně činných“ se tak v současné době ocitla v nezáviděníhodné situaci. V situaci, kterou dle mého názoru přesně vystihuje název článku Saši Uhlové V krizi se ukazuje 3 Ministerstvo práce a sociálních věcí. Antivirus – podpora zaměstnanosti. In: MPSV.cz [online]. © Mini- sterstvo práce a sociálních věcí [cit. 25. 10. 2020]. Dostupné z https://www.mpsv.cz/antivirus 4 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 29. 1. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2129/2019. 5 K názoru na rozhodnutí soudu viz ANTLOVÁ, Tereza. Umělecká činnost jako závislá práce? In: Michal Janovec, Jakub Pohl, Marika Zahradníčková, Jan Malý, Josef Šíp, Jan Ferfecký. COFOLA 2020 - Sborník příspěvků mladých právníků, doktorandů a právních vědců . 1. elektronické vydání. Brno: Masarykova univerzita, 2020. s. 630-642 (s 640 a násl). ISBN 978-80-210-9670-7.

124