PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

2. Právní úprava pohotovosti Zákoník práce nazývá pracovní pohotovostí tu dobu, v níž je zaměstnanec připra- ven na jiném s ním dohodnutém místě, než jsou pracoviště zaměstnavatele, k případ- nému výkonu práce podle pracovní smlouvy, která musí být v případě naléhavé potře- by vykonána nad rámec zaměstnancova rozvrhu pracovních směn. 2 Za dobu pracovní pohotovosti náleží zaměstnanci odměna, jejíž přesnou výši zákoník práce nezakotvuje; pouze stanoví minimální výši odpovídající 10% průměrného výdělku, které musí ta- ková odměna nejméně dosahovat. 3 Právní úprava výkonu služby v bezpečnostních složkách a armádě, které se tento příspěvek věnuje především, zakotvuje výkon pohotovosti a její odměňování samostat- ně a na zákoníku práce nezávisle. Služební poměry bezpečnostních sborů v širším slova smyslu zahrnují jednak služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů v užším slo- va smyslu, jednak služební poměr vojáků z povolání. 4 Úpravu každé ze jmenovaných podskupin služebního poměru bezpečnostních složek obsahuje samostatný zákon, kte- rý služební pohotovost vymezuje následujícími kritérii. Podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů vykoná- vá příslušník služební pohotovost mimo dobu služby na služebně určené služebním funkcionářem nebo mimo služebnu. 5 Stejný zákon stanoví oproti zákoníku práce více kritérií určení výše odměny za pohotovost, 6 a také se neomezuje na pouhé zakotvení minimální spodní hranice, pod kterou výše odměny nesmí klesnout, nýbrž stanoví přesnou výši odměny za jednu hodinu služební pohotovosti vykonané příslušníkem 2 Ustanovení § 78 odst. 1 písm. h) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů. 3 Srov. ustanovení § 95 odst. 1 věty druhé a ustanovení § 140 zákoníku práce. 4 Toto dělení zahrnující služební poměr vojáků z povolání pod služební poměr bezpečnostních sborů obsahuje publikace HORECKÝ, J., MACHÁLEK, P. Pracovní poměry při výkonu závislé práce ve veřejné správě . Brno: Masarykova univerzita, Právnická fakulta, 2017. S. 12. Dělení pravděpodobně vychá- zí z toho, že Česká republiky vytváří ozbrojené síly (tj. Armádu České republiky, Vojenskou kancelář prezidenta a Hradní stráž) k zajišťování své bezpečnosti – srov. ustanovení § 3 odstavců 1 a 2 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Pojem „bezpeč- nostní sbor“ je nicméně již v českém právním řádu obsazen pro označení jiných subjektů odlišných od ozbrojených sil a dalších útvarů, v nichž slouží vojáci z povolání. Citované dělení proto v příspěvku už dále neuvádím a služební orgány ani jiné součásti služebního zařazení vojáků z povolání také dále neoznačuji jako bezpečnostní sbory, nýbrž jako ozbrojené síly, kam je ostatně zahrnuje i znění článku 27 odst. 4 usnesení předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., o vyhlášení Listiny základních práv a svobod jako součásti ústavního pořádku České republiky, ve znění ústavního zákona č. 162/1998 Sb. 5 Ustanovení § 62 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sbo- rů, ve znění pozdějších předpisů. 6 Komentářová literatura rozeznává v textu zákona diferenciaci výše odměny za služební pohotovost v zá- vislosti na míře omezení dispozice s osobním volnem příslušníka podle stupně jeho dosažitelnosti a po- dle toho, zda je služební pohotovost konána v den, který je dnem služby příslušníka nebo dnem jeho nepřetržitého odpočinku mezi jednotlivými směnami, nebo v den pracovního klidu. Viz TOMEK, P., FIALA, Z. Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů s komentářem, poznámkami a judikaturou. 3. aktual. a rozš. vydání. Olomouc: ANAG 2019. S. 459.

134