PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)
generální advokát. 25 S ohledem na to, že ve svých argumentech řeší – stejně jako české správní soudy a veřejný ochránce práv – otázku neurčení místa pobytu během výkonu pohotovosti, a na to, že Soudní dvůr se zpravidla neodchyluje od návrhů generálních advokátů, 26 považuji za vhodné jeho závěry přiblížit. Předmětem výkladu v rámci řízení o předběžné otázce se stal pojem „pracovní doba“ z článku 2 směrnice 2003/88/ES. 27 Soudní dvůr se již k této problematice ně- kolikrát vyjádřil, přičemž mj. dovodil, že do působnosti směrnice spadají i činnosti vykonávané zásahovými silami státního hasičského záchranného sboru, 28 což je i případ účastníka řízení před nyní předkládajícím soudem – správním soudem v Darmstadtu. Vnitrostátní soud se přesto obrátil na Soudní dvůr, protože jím projednávaná věc vykazu- je zvláštnosti (neexistence povinnosti fyzické přítomnosti pracovníka na místě určeném zaměstnavatelem, krátká reakční doba na zavolání a některá dodatečná omezení daná zvláštnostmi práce) vyžadující opětovného přezkoumání dosud potvrzených zásad. Jedna z předběžných otázek položených předkládajícím soudem zní, zda citovaný článek 2 směrnice 2003/88/ES má být vykládán v tom smyslu, že doba pracovní poho- tovosti, během níž je pracovník povinen dostavit se v zásahovém obleku a zásahovým vozidlem do dvaceti minut na hranici města, kde se nachází jeho služebna, je pracovní dobou, ačkoliv zaměstnavatel neurčil pracovníkovi žádné místo, kde se má zdržovat, avšak pracovník je i přesto podstatně omezen ve výběru místa, kde se zdržuje, a mož- nostech věnovat se svým osobním a společenským zájmům. Generální advokát vyvodil z dosavadní judikatury, 29 že pro to, aby doba strávená v pracovní pohotovosti byla pracovní dobou ve smyslu uvedené směrnice, je vyžadová- no splnění tři podmínek: 1) aby byl pracovník přítomen na místě určeném zaměstna- vatelem, 2) aby byl pracovník zaměstnavateli k dispozici pro účely reakce na zavolání a 3) aby reakční doba na zavolání byla zvláště omezená. K těmto daným kritériím připojil generální advokát vlastní názor, kterým naznačil hierarchii citovaných kritérií: určujícím faktorem pracovní pohotovosti coby pracovní doby je intenzita omezení vy- plývajících z podřízenosti pracovníka pokynům zaměstnavatele. Pro zaměstnavatele je přitom nejdůležitější časový úsek, v němž se musí pracovník, ať už se nachází kdekoli, dostat na místo, které mu zaměstnavatel určil – rozhodujícím omezením vyplývají- 26 Generální advokáti Soudního dvora, jejichž devizou má být nezávislost, požívají značného vlivu na roz- hodnutí Soudního dvora – srov. TICHÝ, L. a kol. Evropské právo . 5. přeprac. s dopl. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 143. 27 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne 4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby. 28 Generální advokát odkázal na usnesení Evropského soudního dvora ze dne 14. července 2005 ve věci C 52/04 Personalrat der Feuerwehr Hamburg , curia.europa.eu. 29 Generální advokát cituje z rozsudku ze dne 3. 10. 2000 ve věci C-303/98 Simap a z rozsudku ze dne 21. února 2018 ve věci C-518/15 Matzak . 25 Stanovisko generálního advokáta Giovanniho Pitruzzelly, přednesené dne 6. října 2020, Věc C-580/19 Stadt Offenbach am Main , curia.europa.eu.
140
Made with FlippingBook Ebook Creator