PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

onemocnění. Významný je metodický návod čj. 22139/2011 z roku 2011 (uveřejněn ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví, 2011, částka 9 k ověřování podmínek vzniku onemocnění pro účely posuzování nemocí z povolání. 2. Základní pojmy Definici pojmu nemoci z povolání stanovuje nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kte- rým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále i jen „nařízení vlády č. 290/1995 Sb.“). Nemoci z povolání jsou nemoci vznikající nepřízni- vým působením chemických, fyzikálních, biologických nebo jiných škodlivých vlivů, pokud vznikly za podmínek uvedených v seznamu nemocí z povolání. Nemocí z povolání se rozu- mí též akutní otrava vznikající nepříznivým působením chemických látek. Definice ohrožení nemocí z povolání je zakotvena v ustanovení § 347 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce. Ohrožením nemocí z povolání se rozumí takové změ- ny zdravotního stavu, jež vznikly při výkonu práce nepříznivým působením podmínek, za nichž vznikají nemoci z povolání, avšak nedosahují takového stupně poškození zdra- votního stavu, který lze posoudit jako nemoc z povolání, a další výkon práce za stejných podmínek by vedl ke vzniku nemoci z povolání. Seznam nemocí z povolání je uveden v příloze nařízení vlády č. 290/1995 Sb. Jedná se o sumarizaci nemocí či jejich skupin a podmínek vzniku nemoci z povolání, jenž přímo korelují s expozicí příslušnému rizikovému faktoru do jednotlivých položek šesti kapitol seznamu nemocí z povolání. Pro komplexnost a názornost rozdílů doplňuji i definici pracovního úrazu . Zákoník práce jej definuje jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k nim nezávisle na jeho vůli krátkodobým, náhlým a násilným působením zevních vlivů při nebo pro plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi. Ve vymezení předmětu faktoru pracovního prostředí pro účely této práce bylo vycházeno z kriteriálního rámce institutu rizikového faktoru pracovního prostředí uve- deného v nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů (dále i jen „nařízení vlády č. 361/2007 Sb.“). Tematicky je práce mj. zacílena na rizikov ý f aktor pracovního prostředí prach ob- sahující azbest. Jak samotný pojem rizikový faktor pracovního prostředí, tak i termín azbest jsou pojmy širokými, které vyžadují vydefinování či minimálně stanovení hranic, aby bylo zřejmé, co je přesně azbestem v této práci myšleno. Za tímto účelem je možné si částečně propůjčit definici právního výrazu azbest z nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Azbestem se rozumí vláknité silikáty, kterými jsou aktinolit, amosit, antofylit, chrysotil, krokydolit a tremolit. Azbest náleží do skupiny přírodních vláknitých minerálů, silikátů. Z fyzikálně-chemického hlediska se jedná

51