PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

jící v rámci právnické osoby určitou funkci, či zákazníků a klientů) podmínit měřením tělesné teploty (součinnosti potřebné ke změření teploty) a zda lze vstup v případě naměření zvýšené tělesné teploty odepřít. Spolu s tím se lze ptát, zda měření tělesné teploty při vstupu do objektu zaměstnavatele má povahu opatření určeného k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Obecné právní předpisy upravující bezpečnost a ochranu zdraví při práci výslovné přímé zmocnění pro zaměstnavatele k měření tělesné teploty neobsahují. S ohledem k okolnostem lze pro takové opatření nicméně nalézt oporu v základní právní úpravě bezpečnosti a ochrany zdraví při práci obsažené v zákoníku práce, konkrétně v ust. § 101 odst. 1 ve spojení s ust. § 102 odst. 1 a 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník prá- ce. 7 Dle odkazovaných ustanovení „ zaměstnavatel je povinen zajistit bezpečnost a ochra- nu zdraví zaměstnanců při práci s ohledem na rizika možného ohrožení jejich života a zdraví, která se týkají výkonu práce (dále jen „rizika“). (§ 101 odst. 1); Zaměstnavatel je povinen vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a přijímáním opatření k před- cházení rizikům. (§ 102 odst. 1); Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opat- ření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimali- zovat působení neodstranitelných rizik.(§ 103 odst. 2).“ Platí přitom (§ 101 odst. 5 ZPr), že povinnost zaměstnavatele zajišťovat bezpeč- nost a ochranu zdraví při práci se vztahuje na všechny fyzické osoby, které se s jeho vědomím zdržují na jeho pracovištích. 8 Obecnost právní úpravy s ohledem na důsledky plynoucí z měření v návaznosti na čl. 2 a 4 Listiny základních práv a svobod je korigována principem minimalizace zásahu do chráněných hodnot (základních práv dotčené osoby) a zásadou subsidiarity. Zmocnění tak musí být vykládáno restriktivně. Konkrétněji řečeno, pokud je pravděpodobné, že v objektu může dojít k rizikové- mu kontaktu 9 osob a tedy k šíření nákazy, lze si jako podmínku pro vstup do objektu vymínit měření tělesné teploty jak u zaměstnanců, tak u třetích osob. Osobě, která neposkytne součinnost, stejně tak jako (za určitých okolností) osobě, u níž bude zjiště- 8 Zcela pominout nelze v této souvislosti pominout ani ust. § 153 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, vymezující skutkovou podstatu trestného činu šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti. Tento se v kontextu zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, dotýká i právnických osob. 9 Krajská hygienická stanice hl. m. Prahy uvádí: „ Jako rizikový kontakt je označován takový kontakt s jinou osobou, kdy setrváte v blízké vzájemné vzdálenosti (do 2m) po dobu minimálně 15 minut bez roušky. Mezi takové kontakty zpravidla patří rodinní příslušníci, s nimiž sdílíte domácnost, příbuzní, kteří Vás navštívili doma či jste s nimi strávili delší čas (oslavy), spolupracovníci, účastníci sportovních soustředění, táborů…“ http://www.hygpraha.cz/dokumenty/prakticke-informace---co-nasleduje-jste-li-pozitivni--nebo-kontakt-po- zitivniho-pacienta-5154_5154_161_1.html 7 Dále jen ZPr .

87