PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

na zvýšená tělesná teplota, lze v tomto případě vstup do objektu odepřít. V této pozici má měření tělesné teploty povahu opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci ve smyslu pracovněprávních předpisů. Při měření samém je třeba zohlednit širokou škálu okolností, ať již jde o vnější teplotu, předchozí zvýšenou fyzickou aktivitu měřeného, příp. potenciální chybovost měření. 10 Měření musí provádět osoba, která byla řádně proškolena (seznámena) v po- užívání měřícího zařízení. V případě naměření zvýšené teploty, s ohledem na důsledky plynoucí z možných následných opatření ve vztahu k měřené osobě, je třeba v kontextu shora naznačených okolností, které mohou ovlivnit tělesnou teplotu měřeného, provést s časovým odstu- pem kontrolní měření. Bude-li i při kontrolním měření zjištěna zvýšená teplota, tj. více jak 37 o C, lze v případě zaměstnance žádat o kontrolu u ošetřujícího (praktického) lékaře. Stejně platí i pro další osoby, které mají v objektu dlouhodobě působit a přijít do kontaktu s dalšími osobami, zejména zaměstnanci. Je otázkou pro epidemiologa či virologa, mj. s ohledem na to, že i některé přiroze- né biologické procesy, které nejsou nemocí (menstruace, menopauza atd.), mohou při- vodit přechodné zvýšení tělesné teploty, zda lze za určitých podmínek (například u ob- jektů, v nichž není zvýšené riziko šíření nákazy, příp. u objektů, kde při nákaze nehrozí zvýšené riziko poškození života a zdraví osob a nemá-li měřený žádné jiné příznaky typické pro COVID-19) připustit vstup třetí osoby, jejíž přítomnost má být jen do- časná, i se zvýšenou teplotou; součástí otázky je i míra tolerance odchylky od normálu. U zaměstnance (nebo u jiné osoby, která má v objektu dlouhodobě pobývat) si lze vpuštění se zvýšenou tělesnou teplotou představit pouze v případě, že by bylo zprávou lékaře osvědčeno, že zvýšená tělesná teplota příčinu odlišnou od COVID-19; napří- klad je jejím důvodem jiné nenakažlivé onemocnění nebo určitý biologický proces. Bude-li zaměstnanci odepřen přístup na pracoviště a nebude-li rozhodnuto o do- časné pracovní neschopnosti nebo karanténě, je třeba dobu zmeškanou pro nevpuštění do objektu zaměstnavatele kvůli naměřené vyšší tělesné teplotě považovat za překážku v práci na straně zaměstnavatele ve smyslu ust. § 208 ZPr, po dobu jejíhož trvání za- městnanci náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. 11 Z druhé strany zmeškaná pracovní doba kvůli nevpuštění do objektu zaměstnava- tele z důvodu neposkytnutí součinnosti nezbytné k provedení měření, resp. pro od- mítnutí měření tělesné teploty ze strany zaměstnance, by bylo zaviněním porušením povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonáva- 10 U bezdotykových teploměrů, jak plyne z obecné zkušenosti, zejména ve srovnání se svými rtuťovými předchůdci, není výjimečný poměrně značný rozptyl naměřených hodnot mezi jednotlivými měřeními. 11 Z hlediska roviny pracovněprávních vztahů lze pro úplnost dodat, že na danou situaci nedopadá v žádném smyslu ust. § 316 ZPr.

88