PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

né práci. Šlo by o zaviněné porušení právních povinností zaměstnance zakládající jeho odpovědnost. Další otázkou je, zda na danou situaci dopadá i právní úprava na ochranu osobních údajů, konkrétně zda v daném případě dochází ke zpracování (čl. 4 bod 2 GDPR) osobních údajů (čl. 4 bod 1 GDPR) a zda informace o tělesné teplotě je (citlivým) údajem o zdravotním stavu ve smyslu čl. 4 bod 15 obecného nařízení o ochraně osob- ních údajů. Byť je zjištění tělesné teploty měřením distančním způsobem (teploměrem nebo infrakamerou) výsledek technologického/automatizovaného procesu, jímž se získá in- formace o určité osobě, obdobně jako u on-line kamerového systému se lze klonit k závěru, že není-li zjištěná teplota posléze zaznamenána, definičně se o zpracování osobních údajů nejedná. 12 Na měření samo tudíž právní úprava na ochranu osobních údajů nedopadá. Údaj o zdravotním stavu vypovídá o fyzickém anebo o psychickém stavu dané- ho člověka, kdy se podává v jednom anebo ve druhém případě informace o odchylce od normálního stavu. Údajem o zdravotním stavu může být i informace o poskytnu- tých zdravotních službách. Podmínkou je, že z takové informace bude možné usuzovat na zdravotní stav člověka. V kontextu recitálu č. 35 obecného nařízení o ochraně osobních údajů, kde se pod pojem údaj o zdravotním stavu podřazuje v obecné rovině i jakákoli informace o ne- moci anebo riziku onemocnění, se lze klonit k závěru, že s informací o zvýšené tělesné teplotě, byť u konkrétního člověka není v danou chvíli spojena s informací o konkrét- ním onemocnění, je třeba nakládat jako s (citlivým) údajem o zdravotním stavu, neboť může být posléze potvrzeno, že se jedná o informaci svědčící o onemocnění. Za právní podklad pro zpracování údaje o zdravotním stavu (zaznamenání namě- řené tělesné teploty), při zachování všech souvisejících povinností správce (zabezpečení atd.), lze vzít čl. 9 odst. 2 písm. b) obecného nařízení o ochraně osobních údajů. 13 Pro zpracování dalších souvisejících osobních údajů měřeného (jméno, příjmení, pracovní zařazení, časové údaje atd.) připadá v úvahu více právních titulů – teoreticky se může jednat o čl. 6 odst. 1 písm. c), d) nebo f ) obecného nařízení o ochraně osobních úda- jů. Je-li nicméně podkladem pro zpracování údaje o zdravotním stavu čl. 9 odst. 2 písm. b), z logiky věci by se z hlediska čl. 6 odst. 1 mělo předmětné zpracování osob- 12 Obdobně viz ÚOOÚ dne 15. 2. 2020 – Měření teploty při vstupu na pracoviště v době koronavirové pandemie dostupné na https://www.uoou.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=200144&id=42275&n=mereni%2Dtep- loty%2Dpri%2Dvstupu%2Dna%2Dpracoviste%2Dv%2Ddobe%2Dkoronavirove%2Dpandemie 13 Čl. 9 odst. 2 písm. b) obecného nařízení o ochraně osobních údajů: „zpracování je nezbytné pro účely plnění povinností a výkon zvláštních práv správce nebo subjektu údajů v oblasti pracovního práva a práva v oblasti sociálního zabezpečení a sociální ochrany, pokud je povoleno právem Unie nebo členského státu nebo kolektivní dohodou podle práva členského státu, v němž se stanoví vhodné záruky týkající se základních práv a zájmů subjektu údajů“

89