PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ V DOBĚ KORONAVIRU / Jan Pichrt - Jakub Morávek (ed.)

cími akty veřejné moci předvídaného postupu (karanténa, vyšetření atd.) a z důvodu prevence. Mělo by být jasně řečeno, že pro šíření informace vůči dalším osobám, u nichž není s ohledem k okolnostem nutné znát totožnost pozitivně testovaného zaměstnance (osobám, které s pozitivním nevešly v rizikový kontakt) zaměstnanci nesvědčí žádný právní titul a dojde-li k němu, bude šiřitel v postavení správce osob- ních údajů nést plnou (veřejnoprávní i soukromoprávní) odpovědnost. Do určité míry lze vzít za podklad takové poučovací povinnosti zaměstnavatele čl. 25 a čl. 32 an. obecného nařízení o ochraně osobních údajů (povinnost zajištění bezpečnosti zpracovávaných osobních údajů). Ve všech případech je třeba splnit informační povinnost ve smyslu čl. 13 a 14 obecného nařízení o ochraně osobních údajů a odpovídající měrou zajistit splnění i dalších povinností tížících zaměstnavatele co by správce osobních údajů. 14 Ve vzta- hu k plnění jednotlivých povinností musí být reflektována i právní úprava obsažená v zákoně o zpracování osobních údajů (zejména pro plnění informační povinnosti platí určité výjimky – viz ust. § 5, § 8 a § 11 zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů). Závěr Koronavirová pandemie (nejen) v oblasti pracovněprávních vztahů navodila řadu otázek, i když vynecháme podpůrné programy a jejich uplatňování, 15 a zcela obnažila řadu (v některých případech již dlouho tušených či diskutovaných) nedostatků stáva- jící právní úpravy. Některé z otázek již byly předmětem odborného diskurzu, zejména jde-li o povahu koronavirové pandemie a jejích důsledků na možnost, resp. nemožnosti přidělovat práci, v kontextu právní úpravy překážek v práci na straně zaměstnavatele. 16 Spolu s tím je zde řada dalších problematických momentů souvisejících s distančním výko- nem práce. Nejedná se přitom jen o dlouhodobě diskutované aspekty, jako je míra uplatnění právní úpravy bezpečnosti a ochrany zdraví při práci při distanční práci, limity odpovědnosti, včetně odpovědnosti za pracovní úrazy a nemoci z povolání, či náklady na výkon distanční práce a jejich hrazení. 17 Objevují se i otázky nové, ten- 14 Blíže viz například Morávek, J. Ochrana osobních údajů podle obecného nařízení o ochraně osobních údajů (nejen) se zaměřením na pracovněprávní vztahy. Praha: Wolters Kluwer. 2019. s. 420. 15 K tomuto blíže viz například Morávek, J. Povídání o českém pracovním právu v době koronaviru in Societas et iurisprudentia . 2020. ročník 8. číslo 3. str. 93-115. 16 Blíže viz například Morávek, J. Povídání o českém pracovním právu v době koronaviru in Societas et iurisprudentia . 2020. ročník 8. číslo 3. str. 93-115 nebo Pichrt, Bělina, Morávek, Tomšej. K některým specifickým otázkám překážek v práci v době koronaviru aneb je možné považovat pandemii za živelní událost ve smyslu pracovního práva? Dostupné na www.spolpracsoc.cz 17 K tomuto srov. například Morávek, J. Změna některých výchozích sociálních paradigmat a její reflexe v právní úpravě pracovněprávních vztahů a sociálního zabezpečení in Právník. Praha: Ústav státu a práva Akademie Věd České republiky, v.v.i. 2021 – v tisku.

92