PRACOVNÍ PRÁVO A SOCIÁLNÍ ZABEZPEČENÍ 2025 - Morávek (ed.)

Jak uvádějí někteří autoři, ne všechny potřeby starších osob byly touto reformou zatím uspokojeny, jelikož stále existují překážky využívání služeb dlouhodobé péče, a to v podob nedostatku služeb dostupných v režimu veřejně financované péče, ne dostatečných jasných a srozumitelných informací, nedostatku služeb dostupných pro osoby s omezenou mobilitou či nedostatku služeb podporujících neformální pečující. Uvedené bariéry, zmiňované některými autory, jsou zřejmě umocněné i skutečností, že služby poskytované na lokální úrovni často neodpovídají požadavkům na dostupnost stanoveným na úrovni národní. 9 Zůstává nicméně neoddiskutovatelnou skutečností, že Itálie přijala velmi komplexní reformu, která znamená zcela novou a moderní koncepci pojetí dlouhodobé péče. Právě komplexní pojetí, v jehož centru je starší osoba a její práva, představuje systémovou změ nu, jež může italské společnosti – jedné z nejrychleji stárnoucích v Evropě – pomoci čelit výzvám, jimž bude v nejbližších letech vystavena ještě více, než dosud. Za touto reformou přitom kromě právních a sociálně-politických analýz stojí i ro bustní medicínské a geriatrické studie, díky nimž bylo možné identifikovat sérii opat ření, jež mohou šetřit nemalé prostředky sociálnímu systému, protože kladou důraz na prevenci vzniku akutních nepříznivých zdravotních stavů, a tedy i prevenci dlouho dobé potřeby péče ze strany třetích osob. 10 I když se jedná o zcela jiný systém s jiným základem chápání sociálního státu, lze zřejmě doporučit vývoj v Itálii bedlivě sledovat. I přes některé nedostatky a pochyb nosti a momentálně i nedostatek financí, je Itálie v reformě dlouhodobé péče o krok napřed před ČR a demografická situace je v obou zemích dosti podobná. Vzhledem k tomu, že lze očekávat nárůst počtu osob závislých na péči, mělo by další krok v úvahách o dalších krocích reformy dlouhodobé péče v ČR představovat podrobná analýza možnosti zavedení pojištění na péči tak, jak k němu přistoupilo ne málo jiných evropských zemí. Kombinace komplexního přístupu a analýzy možností sociálního pojištění by pro úvahy o pokračování reformy dlouhodobé péče v ČR moh la znamenat důležité nové podněty. 11 Stejně tak by bylo vhodné zcela neopustit úvahy o možném přijetí samostatného zákona o dlouhodobé péči. 9 Santini S, Busilacchi G, Lamura G, Sofritti F, Pacifico A, Bongelli R, Guarascio C. Reforming Italy‘s long-term care system: the role of barriers to and drivers of the use of services at the local level. Front Public Health. 2025 Apr 28;13:1575330. doi: 10.3389/fpubh.2025.1575330. PMID: 40356816; PM CID: PMC12066302. https://pmc.ncbi.nlm.nih.gov/articles/PMC12066302/. 10 Nejvýznamnější italští geriatři se k přijaté právní úpravě staví pozitivně, navrhují ještě intenzivnější inte graci sociálních a zdravotních služeb a vytvoření specifických zdravotních služeb uzpůsobených pro osoby závislé na péči. – srov. např. https://documenti.camera.it/leg19/documentiAcquisiti/COM12/Audizioni/ leg19.com12.Audizioni.Memoria.PUBBLICO.ideGes.30285.15-02-2024-13-22-35.872.pdf 11 Úvahy v tomto smyslu autorka tohoto textu rozvedla v publikaci Koldinská, K. (2025). Long-Term Care: Not a Nightmare in the EU?. In: Koldinská, K., Strban, G., Kun, A., Wujczyk, M. (eds) Labour Law and Social Security Law in Central and Eastern Europe. European Union and its Neighbours in a Globalized World, vol 26. Springer, Cham. https://doi.org/10.1007/978-3-032-04496-9_13.

104